Stávající schodiště dosloužilo, rozhodli jsme se je nahradit novým.. Čeká nás stavba schodiště z betonu, tedy z betonových kvádrů. Stavební materiály pro schodiště u domu mohou být velmi rozmanité. Nejčastěji se používají cihly, betonové bloky a kámen.
Pokračovat ve čtení „Stavba schodiště z betonu“
Nejenže je vydlážděné parkoviště u domu praktické, ale i dobře vypadá, vydláždíme-li plochu pro vjezd a stání auta betonovou dlažbou. Způsob, jakým jsou betonové dlaždice kladeny, přispívá ke stabilitě plochy a vysoké nosnosti podkladu. Rozhodujícím faktorem pro stabilitu dlažby je vysoce nosný podklad propouštějící vodu.
Pokračovat ve čtení „Vydlážděné parkování u domu“
Stavíme. S každou cihlou s každou položenou tvárnicí roste zátěž působící na základ. U běžného rodinného domku představuje asi osm set tun. Není divu, že celá stavba trochu poklesne. Ale tak to je – pokud bude pokles rovnoměrný a na zdech nevzniknou žádné trhliny, nic se neděje. Jde o to, zda jsme základ – tedy betonování v praxi – udělali pořádně.
Pokračovat ve čtení „Betonování v praxi“
Dobrý beton drží v tlaku, ale při namáhání v tahu se může rychle roztrhnout. Proto ty stavební dílce, které jsou nějakým způsobem ve stavbě namáhány, tedy sloupy, nosníky a překlady, musí být vyztuženy ocelovými armaturami. Jak tlustými a kde, stanoví na základě výpočtů statik (laik to prostě nezvládne). Tyto údaje musíme v projektu přiložit k žádosti o stavební povolení.
Pokračovat ve čtení „Jak armovat beton“
S betonem se dá dělat spousta věcí, protože přijme tvar formy, do které ho nalijeme. Využívají toho architekti, kteří dovedou s pohledovým betonem opravdu kouzlit. Promluví v odhalených konstrukcích, v brutalitě hmoty a nebo něžných až organických liniích. To raději přenecháme umělcům, také nejsme žádní betonáři, nicméně základní práce s betonem jistě zvládneme vlastníma rukama.
Pokračovat ve čtení „Betonářské bednění“
Při stavbě, renovaci, ale také některých drobných opravách v domě budeme potřebovat beton. Ačkoliv teprve dvacáté století získalo přídomek století betonu, je to překvapivě dávno známý stavební materiál. V antice ho používali už dvě stě let před začátkem našeho letopočtu. Stavěli z něj přístavní hráze, akvadukty a mosty. Technologií litého betonu byla postavena klenba Pantheonu v Římě o průměru 43 m a váze 5000 tun. S koncem římské říše jakoby se vytratila i znalost lidí o složení betonu a stavění z něj.
Pokračovat ve čtení „Složení betonu“
Pořád ještě hodně lidí používá při stavbě domu na podlahy cementovou mazaninu. Funguje to, je to prověřené, nejlevnější, ale – přece jen – zbytečně pracné. Méně se nadřeme, pokud použijeme litou podlahu, do níž se směs ukládá čerpadly. Protože většinou má i samonivelační účinek, nemusíte se plazit po čtyřech s vodováhou a snažit se plochu perfektně vyrovnat. A jsou i další způsoby pro betonové, suché a lité podlahy.
Pokračovat ve čtení „Betonové, suché a lité podlahy“
Při technologii monolitických staveb se stěny a stropy betonují do předem připraveného bednění. Kam se v případě použití tak zvaného ztraceného bednění tato pomocná konstrukce vlastně „ztratí“? Nikam. Dřevní desky nebo polystyrén který ztracené bednění tvořil se po vytvrdnutí betonu stal trvalou součástí svislých i vodorovných konstrukcí. Beton konstrukci zpevňuje, a ztracené bednění ji tepelně izoluje.
Pokračovat ve čtení „Ztracené bednění“
Stavbu nebo rekonstrukci domu si lze bez stavební míchačky jen těžko představit. Maltu, kterou spojujeme cihly nebo tvárnice, vyrobíme z vápna, písku a cementu. K výrobě základového betonu pak používáme cement jako pojivo a kameniva, neboli písek, štěrk či drť. Vzniklé masy je nutné důkladně promíchat a ručně by to byla taková dřina, že se stavební míchačka na maltu i beton opravdu vyplatí.
Pokračovat ve čtení „Stavební míchačka na maltu i beton“