Stavíme. S každou cihlou s každou položenou tvárnicí roste zátěž působící na základ. U běžného rodinného domku představuje asi osm set tun. Není divu, že celá stavba trochu poklesne. Ale tak to je – pokud bude pokles rovnoměrný a na zdech nevzniknou žádné trhliny, nic se neděje. Jde o to, zda jsme základ – tedy betonování v praxi – udělali pořádně.
Při stavbě vycházíme ze situačního plánu. Osadíme vytyčovací lavičky přesně podle něj a tak vyznačíme vnější rohy budovy. Lavička se skládá z rohových kozlíků a s jejich pomocí se ve stavební jámě vytyčí rohy. Jejich rohové body se nacházejí mimo plochu budovy, ramena však vyčnívají přes rohy budovy. Když na těchto ramenech vymezíme správný směr základu, (tedy vnějších stěn sklepa, pokud bude dům podsklepený), můžeme v označených bodech desek upevnit čtyři šňůry, od nichž přeneseme stavební čáry na budované stavební objekty. K vyměření bednění základové desky používáme speciální kovový úhelník, který lze spolu s bednícím materiálem vypůjčit.
Stavíme od základů
Pod budoucími nosnými stěnami domu vykopeme základy a vyplníme je betonem. Pokud stavba nebude vyžadovat dodatečnou ocelovou výztuž, zpravidla stačí kvalita betonu B 5 nebo B 10, pokud ne, upřednostníme kvalitu B 15/B 25. Beton do čistě provedených výkopů naléváme po dvaceti až třiceti centimetrových vrstvách, z nichž první pečlivě udusáme. Nicméně, prostoje se nepřipouštějí -základový pás musíme vybetonovat najednou, abychom tak zaručili dokonalé podélné propojení materiálu. Pokud chceme podle projektu pásové základy vybetonovat až po dno stavební jámy, celé ho dokola obedníme. Čerstvý beton v bednění vyplníme sítí ze stavební oceli podle pokynů statika.
Proti vzlínání vlhkosti
Půdní poměry mohou být tak nepříznivé, že do betonové desky bude vnikat vlhkost. Zabráníme tomu do značné míry tím, že ještě před betonováním pod základový pás položíme vrstvu propraného štěrku. O ni samozřejmě musí být vyšší základy. Před naléváním betonu na okraj výkopu položíme dřevěné hranoly. Často pásy nahrazujeme souvislou betonovou deskou. Máme-li položit i potrubí a připravit drenážní a kanalizační šachty, pomůžeme si dělící vrstvou ze stavební fólie z polyetylénu tloušťky 0,2 mm. Položíme ji v překrývajících se pásech. Vyrovnávací asi pěticentimetrovou vrstvu vylijeme teprve když jsme bednění okolo budoucí desky opatřili podporami.
Ještě ocelové sítě a můžeme objednat beton
Na souvislé podlahové desce se každý bod musí dát zatížit nosným zdivem. V betonu proto je výztuž ze dvou vrstev ocelových sítí. První musí spočívat v dolní třetině v asi pětadvaceti centimetrové podlahové desce. Druhou síť fixujeme rozporkami z plastu nebo stavební oceli tak, aby spočívala v horní třetině betonu. Objem jednotlivých komponentů staviva bude tak velký, že se vyplatí prostě beton objednat. Takový, který by nepropouštěl vodu, aby vybudované zdivo stálo na zcela suchých základech. Zvýšené náklady vynaložené na vybudování armované podlahové desky se vyplatí, protože nám ušetří práci i čas. Při míchání betonu na překlad (nejlépe B 25) se musí obsah cementu přesně dodržet. Beton se v bednění vibrováním a poklepem přitlačí ke stěnám, aby se vyplnily všechny dutiny.
Jiné betonování – stropy a překlady
Při stavbě ze železobetonových panelů položíme stropnice podle výkresů na korunu zdiva, spodní výztuž a rozporky horní výztuže jsou v nich už zabudované. Podle výpočtu statika pak následuje pokládka sítě horní výztuže a zazátkovaných trubek pro pozdější elektroinstalaci. Při použití prefabrikovaných železobetonových stropnic odpadá pracné šalování celé plochy stropu. Pokud jde o okenní překlady, jejich bednění zhotovíme z dlouhých bednicích desek a vložíme do nic výztuž. Beton nezbytně zhutníme vibrátorem, abychom zaplnili všechny dutiny. Nejen zde, ale u betonování obecně platí, že při teplém počasí bychom měli beton při zrání pravidelně kropit.