Studené nohy neukazují vždy jen na špatný krevní oběh. Příčinou může být chybějící zateplení podlahy nad nevytápěnými prostory. Je-li náš byt nepodsklepený nebo nad nevytápěnými prostory, neochrání nás před chladem od podlahy ani tlustý koberec. Skvělým řešením je proto zateplení podlahy izolačními deskami nebo násyp izolační hmoty. Obojí zvládneme sami.
Pokračovat ve čtení „Zateplení podlahy nad nevytápěnými prostory“
Jsou dva druhy podlahového vytápění – podlahové topení s teplou vodou, které je napojeno stejně jako radiátory, nebo elektrické výhřevné rohože, které se zabudují do podlahy. Teplovodní vytápění je vhodné do menších místností, např. do koupelen, kde ji ocení každý, kdo někdy vystoupil z horké vany na studené dlaždice. Z ekonomického hlediska je teplovodní vytápění levnější než elektrické.
Pokračovat ve čtení „Podlahové teplovodní vytápění“
Teplo, útulno a romantika se nám zřejmě vybaví při představě krbu. Než se však u něj nebo jiného zdroje vytápění domu uvelebíme, měli bychom se také podívat na komín: ten totiž patří k nejvíce namáhaným částem domu, a proto vyžaduje větší údržbu. Musíme do něj stavebně zasahovat také, když si pořídíme zdroj topení s jinými požadavky na odvod spalin, než měl ten původní.
Pokračovat ve čtení „Vytápění domu“
Součástí střechy je nosná konstrukce, střešní plášť – krytina a podhled. Nosná konstrukce nese hmotnost střešního pláště i zatížení, které představuje například sníh nebo působení síly větru. Dimenze podpěrné konstrukce střešního pláště proto musí vždy odpovídat váze materiálu. Na vzhledu střešní krytiny se často podepíší povětrnostní vlivy, zejména v zimě, a pak nezbude, než opravovat. Co je odvětrávaná střecha?
Pokračovat ve čtení „Odvětrávaná střecha“
Jsme-li průměrně zruční a máme-li potřebné nářadí, nebude pro nás výroba dřevěného schodiště nijak zvláště obtížné. Pro vlastnoruční výrobu je nejvhodnějším typem schodiště rovné. Při jeho budování do patra je dodržujeme bezpečnostní předpisy. Ten, kdo pokládá dlaždičky nebo lepí tapety, si s nějakými stavebními pravidly hlavu dělat nemusí, pokud se však rozhodneme postavit schodiště, určité předpisy respektojeme. Ve výsledku přece půjde především o bezpečí vlastní i dalších uživatelů schodiště.
Pokračovat ve čtení „Výroba dřevěného schodiště“
Ve středomořské oblasti prší o poznání méně než u nás, ale už v antice stavitelé věděli, jaké nepříjemnosti jejich domům přinášela vzlínající vlhkost: problémy stavební i, jak bychom řekli dnes, uživatelské. Ideální byla podlaha, která nespočívá přímo na zemi, ale odděluje ji od ní vzduchová vrstva. Jak ale takovou dutinu vytvořit? Našli opravdu chytrý způsob, na který můžeme moderním způsobem navázat – iglú pod podlahou.
Pokračovat ve čtení „Iglú pod podlahou“
Ne výrazný, ale zato veledůležitý a také náročný a poměrně komplikovaný tepelně technický detail stavby. Sokl řeší přechod vnější stěny domu na základy a okolní terén. Intenzivně na něj působí povětrnostní vlivy. Komu se název sokl nelíbí, může použít slova podnož, patka, nebo obezdívka.
Pokračovat ve čtení „Sokl a jeho obklad“
Poté, co jsme fasádu domku připravili – postup je v předchozím článku – přejdeme ke krokům, které vedou přímo k zateplení fasády. Izolační desky se nejen lepí, ale navíc připevňují talířovými hmoždinkami. Ty se zatmelí a pak přijde na řadu armovací síťka, na ni fasádní omítka a nakonec fasádní barva. Domek bude jako nový a náklady se nám vrátí v podobě úspor za vytápění.
Pokračovat ve čtení „Zateplení fasády“
Kalitně zateplit můžeme i obvodové stěny staršího domku. Použijeme vnější kontaktní termofasádní systém, kdy přímo na fasádu aplikujeme izolační desky z tvrzené pěny, které následně skryjeme pod omítku. Domek získá na kráse, prodloužíme životnost zdiva a uvnitř se citelně zlepší tepelná pohoda. Užitek budeme mít nejen v zimě, kdy nás ochrání před vysokými energetickými ztrátami, ale i v létě, protože se stěny nebudou příliš přehřívat. Čeká nás příprava k zateplení fasády.
Pokračovat ve čtení „Příprava k zateplení fasády“
Z nebe jen tak drobně a vytrvalé prší. Nebo se z mraků snáší spousta poletujících vloček. Na pohled docela bytelná zeď ale nasákne vodou a pak zmrzne. Žádný div, že se z ní pak mohou odlamovat celé kusy. Něžný sníh dokáže na betonu, kamenných podezdívkách či zděných cihlových konstrukcích také tiše vykonat dílo zkázy. Pronikající vlhkost podpoří mech a lišejníky, které podklad rozruší. Co ale s tím, lze takovým věcem vůbec zabránit? Hydrofobní nátěr impregnuje zdivo i dlažbu.
Pokračovat ve čtení „Hydrofobní nátěr impregnuje zdivo i dlažbu“