Na cihlový obklad domu se odedávna používalo dvouvrstvé lícové cihlové zdivo. A to především v místech s drsnějšími klimatickými podmínkami, kde převládaly silné větry a prudké srážky. Takové stavby najdeme nejen v přímořských regionech Anglie, Německa, Holandska, Polska, Belgie, Skotska… Je jisté, že fasáda s cihlovým obkladem je významně trvanlivější než jen omítnutá.
Pokračovat ve čtení „Cihlový obklad domu“
Jak to udělat, aby náš vytoužený domek stál rychle, bez zbytečných nákladů a v podobě, kdy ani jeho provoz nebude nákladný? Dřív se říkalo, že v novém domě je třeba nechat bydlet rok nepřítele, rok přítele a pak teprve pak se se vší parádou nastěhovat. Klasické cihlové zdivo, vysychající malta a omítky jakbysmet byly totiž příčinou hodně vlhkého bydlení v takové novostavbě. Raději stavíme z tvárnic.
Pokračovat ve čtení „Stavíme z tvárnic“
O tom, že se lid obecný někdy plete, svědčí, že i internet v ojedinělých příspěvcích z návštěvy Cařihradu hovoří o harémových hurdiskách. Nejspíš by se svůdné otrokyně (odalisky) divily, že si je ve střední Evropě lidé pletou s dutými keramickými stropními nosníky. Ty v nikom nejspíš lechtivé představy nevyvolávají, ale používané jsou často, protože se snadno montují.
Pokračovat ve čtení „Hurdisky“
Laická reakce na první setkání se značkou Ytong zpravidla zní: „Je to vietnamská nebo čínská firma?“ Obojí je ovšem špatně. Ytong by mohl být synonymem pro moderní stavařinu. Tahle bílá tvárnice z vápna, písku, cementu a vody má zajímavou strukturu. Jsou v ní miliony vzduchových pórů, takže je lehounká a výborně drží teplo. Je to druh pórobetonu.
Pokračovat ve čtení „Ytong pro rychlé zdění“
Přidej cihlu k cihle… – ale není cihla jako cihla. Cihlový systém je totiž celý soubor vzájemně se doplňujících výrobků, ze kterých lze vlastně postavit celý dům. Vývoj tady hodně pokročil a tak cihlářské výrobky už dávno nemají unifikovaný čtyřhranný tvar. Třeba mají zuby. Také jejich tělo je všelijak děrované, aby co nejlépe zadržovaly teplo. Hlavně se cihelné tvarovky používají v nízkopodlažní zástavbě nebo jako výplňové zdivo v kombinaci se železobetonovým skeletem.
Pokračovat ve čtení „Přidej cihlu k cihle…“
Když se mluví o historii stavitelství, obvykle se zmíní pyramidy, které nás fascinují věkem, magickým tvarem i technologií výstavby z obřích kamenných bloků. Stavby zikuratů – cihlových chrámů ve starověkém Summeru jsou ale starší. A z cihel byla i babylonská věž, která se měla nebe dotýkat. My sice své domy nestavíme pro věčnost, ale přesto chceme, aby dobře odolávaly vnějším vlivům i času. Vsadíme na moderní verzi materiálu prověřeného staletími – klasickou pálenou hlínu a cihelné programy. A to od podlahy přes stěny a vodorovné konstrukce až po střechu.
Pokračovat ve čtení „Cihelné programy“
Staří cihláři, kteří své výrobky formovali rukama, by nepochybně zírali, jak neuvěřitelně se to, co vychází z linek moderních závodů, od času jejich dřiny změnilo. A to nejen na pohled – vlastnosti nových cihel i způsob stavění z nich je opravdu tolik, tolik jiný, že rozhodně stojí za pár slov.
Pokračovat ve čtení „Broušené cihly slepujeme pěnou“
Stavba bytových příček v různých podobách je zdánlivě docela snadná. Pokud jsme zruční, ušetříme spoustu peněz, ale samotné vztyčení konstrukce je jedna věc, pak je ještě příčkou potřeba protáhnout různé kabely od rozličných zdrojů i umístit krabice pro přívod elektrického proudu a s nimi i zásuvky a vypínače. Také dobře zazdít či do konstrukce upevnit zárubně (futra) tak, aby dveře nedrhly, není jen tak. Ale uspokojení z vlastní šikovnosti je k nezaplacení…
Pokračovat ve čtení „Stavíme bytové příčky“
Pokud neopatříme dům fasádou, budou povětrnostní vlivy stavbu ničit kousek po kousku. Každý déšť z holých cihel či tvárnic z nich část materiálu odplaví, a což teprve, když přijde mráz a stavivo dosud nestačilo vyschnout. To se pak může i stát, že voda v pórech keramiky nebo hlíny zmrzne, zvětší svůj objem a materiál doslova roztrhá. Fasáda chrání dům odedávna.
Pokračovat ve čtení „Fasáda chrání dům odedávna“