Když se mluví o historii stavitelství, obvykle se zmíní pyramidy, které nás fascinují věkem, magickým tvarem i technologií výstavby z obřích kamenných bloků. Stavby zikuratů – cihlových chrámů ve starověkém Summeru jsou ale starší. A z cihel byla i babylonská věž, která se měla nebe dotýkat. My sice své domy nestavíme pro věčnost, ale přesto chceme, aby dobře odolávaly vnějším vlivům i času. Vsadíme na moderní verzi materiálu prověřeného staletími – klasickou pálenou hlínu a cihelné programy. A to od podlahy přes stěny a vodorovné konstrukce až po střechu.
Cihly mají stále co nabídnout a staří Babyloňané by se nejspíš divili, co umí a jak málo připomínají v některých případech jejich buchty dusané z naplavenin Eufratu a Tigridu.
Obvodové stěny
Jednou z nejnáročnějších konstrukcí domu jsou obvodové stěny, přičemž ty z cihel v konkurenčním boji i s mnohdy mnohem mladšími materiály dobře obstojí. Obvodové stěny přitom musí splňovat požadavky na únosnost a tepelnou izolaci, chránit před vlhkostí, povětrnostními vlivy a také hlukem. Stěny musí odolávat požáru a prostě v interiéru vytvořit příjemnou atmosféru. Vedle pevnosti stěn jsou nejdůležitější tepelně izolační vlastnosti – nikdo totiž nechce všechny provozní náklady bydlení zbytečně protopit. Zní to divně, ale správná cihla hřeje.
Co jsou cihelné programy
Jedná se o promyšlenou soustavu stavebních prvků. Tyto programy jsou velice flexibilní, takže umožňují vytváření nejrůznějších tvarů podle představ architekta a nebrání možným pozdějším změnám. Jsou – totiž cihly jako takové – též ekologické, neboť jde o přírodní materiál, jenž je předpokladem zdravého a příjemného prostředí. A když stavba jednoznačně doslouží, cihelný materiál zlikvidujeme bez zátěže pro životní prostředí.
Proměny cihly
Historickým základem byla plná cihla. Velikosti byly různé, ale technologie vypalování v podstatě neumožňovala vyrábět větší formáty. V severní Evropě se rozvinulo zvláště použití lícového zdiva odolávajícího drsnějšímu prostředí, ale jinak se až do průmyslové revoluce, kdy na svět přišla lehčeji dutinová cihla(1813), toho na cihle moc nezměnilo. Dnes je spolu s plnou cihlou základním keramickým stavivem právě lehčená cihla. Právě ona je nedílnou součástí vysoce sofistikovaných souborů výrobků nazývaných cihlové systémy.
Tvarovky typu THERM
Základem je velkorozměrová vylehčená příčně děrovaná cihelná tvarovka typu Therm, která spolehlivě splňuje náročné požadavky na stavební materiál ohledně tepelné izolace, pevnosti a únosnosti. Ačkoliv v různých oblastech nedosahuje vždy nejvyšších výkonů, v konečném součtu všech disciplín je cihelná tvarovka typu Therm (samozřejmě podporovaná celým cihelným systémem) na špici stavebních materiálů.
Velikost cihel, vyhořelé piliny a díry, které hřejí
- Rozměry cihelného bloku jsou optimalizovány tak, aby s ním mohl manipulovat jeden člověk. Váží tedy do pětadvaceti kilogramů. Tloušťka zdiva je maximálně 440 milimetrů. Populární jsou tvarovky menší, s nimiž se lépe hýbá a jimiž tolik nezmenšujeme obestavěnou plochu. Manipulací výrazně usnadňují úchopové otvory.
- Cihelný střep – zlepšených tepelně izolačních vlastností se dnes dosahuje vylehčováním cihelného střepu především vyhořívajícími lehčivy, které nejčastěji představují dřevěné piliny asi do třiceti procent objemové výrobní směsi. Podle praktických zkušeností se dá říci, že dobrá hranice objemové hmotnosti cihelných tvarovek je 800 kg.m-3 včetně děrování. Takže pozor na tvarovky s objemovou hmotností nižší než 700 kg.m-3, protože jsou velmi křehké a mají nízkou pevnost.
- Děrování cihel prošlo vývojem od plošně velkých otvorů, přes obdélníkové a kosočtvercové otvory až po různě složité systémy děrování. Tloušťky žebírek se stále zmenšují a pomocí komplikovaných tvarů děrování by cihláři rádi co nejvíc prodloužili cestu tepelného toku tvarovkou. Je to věda – moderní cihla už dávno není jen tak nějaká udusaná a vypálená buchta vhodné hlíny.