Na cihlový obklad domu se odedávna používalo dvouvrstvé lícové cihlové zdivo. A to především v místech s drsnějšími klimatickými podmínkami, kde převládaly silné větry a prudké srážky. Takové stavby najdeme nejen v přímořských regionech Anglie, Německa, Holandska, Polska, Belgie, Skotska… Je jisté, že fasáda s cihlovým obkladem je významně trvanlivější než jen omítnutá.
Vnější plášť domu má různé názvy, které znamenají jedno a totéž. Například cihlový obklad domu, obkladové zdivo, lícové zdivo, lícové pásky, obkladové pásky klinker, vnější obvodové zdivo, pohledové zdivo, cihlová fasáda… apod.. Máme několik stavebně-technických variant mezi oběma plášti může být vzduchová mezera, vzduchová mezera s izolací, nebo s jádrová izolace bez vzduchové mezery.
Cihlový obklad domu – pláště se vzduchovou mezerou
Je-li mezi vnější obkladovou vrstvou fasády a za ní stojícím nosným zdivem volný vzduchový meziprostor, nemůže dešťová voda proniknout k nosné stěně ani při té nejsilnější bouři. Dvouvrstvé plášťové zdivo se vzduchovou mezerou sestává z nosné vnitřní stěny a obkladové vnější stěny. Ty jsou oddělené 6-15 cm širokým volným prostorem. Tloušťka vnější obkladové vrstvy činí 9 až 11,5 cm, což přináší spolehlivou ochranu proti zatékání dešťové vody. Vlhkost, která případně pronikne obkladovým zdivem, se ve vzduchové mezeře odpaří.
Pláště se vzduchovou mezerou a izolací
Dvouvrstvé plášťové zdivo se vzduchovou mezerou a izolační vrstvou na vnější straně vnitřní nosné stěny chrání nosné zdivo proti vlhkosti ještě lépe. Také je skvěle izoluje tepelně i akusticky. Šířka vzduchové mezery činí nejméně 4 cm.
Pláště s jádrovou izolací
Dvouvrstvé plášťové zdivo s jádrovou izolací je bez vzduchové mezery. Na vnější obkladové zdivo, které má sílu nejméně 11,5 cm, nesmíme použít glazované cihly nebo takové, které mají malou paropropustnost.
Malta musí odpovídat savosti cihel
Lícové cihly dostaneme jako pálené, kabřincové nebo vápenopískové. Nakupujeme vždy jen jednu z nabízených kategorií a v množství pro obklad celého domu, jinak bychom mohli mít problémy s nestejnými odstíny jednotlivých pásků i se spojovacím materiálem. Kabřincové (keramické glazované) obklady mají velmi nízkou až žádnou sací schopnost na rozdíl od obkladů vápenopískových, pálených anebo pískovcových, které jsou extrémně savé. Této sací schopnosti musí přesně odpovídat zdicí malta.
Těsnění pod první obkladovou vrstvu
Pod první obkladovou vrstvou zdiva upevníme těsnění se spádem směrem ven tak, aby chránilo patu vnitřního pláště před průnikem vlhkosti. Spoje izolačních pásů lepíme vodotěsně. Na stěně musí těsnění zasahovat do výšky 15 cm. Vnitřní a obkladový plášť domu se v prostorech oken a dveří dotýkají a tento kontakt vodotěsně izolujeme. Stejně jako u paty obkladového zdiva, musí i u překladů izolační vrstva na vnitřním plášti sahat do výšky alespoň 15 cm.
Začínáme od rohu
Obkládat začínáme od rohu domu a vše si pečlivě vyznačíme a vyměříme. S přesností nám pomohou pomocné latě a kontrolní provázek. Pro pevné uchycení prvních rohových cihel použijeme nerezové drátěné kotvy, osazené již v hrubé stavbě, které jsou od sebe vzdáleny asi 50 cm ve vodorovném a 75 cm ve svislém směru. Na rozích stavby, na volných okrajích stěn a v dilatačních spárách se umísťují tři drátěné kotvy na každý metr délky. Porézní obkladové cihly s vysokou sací schopností předem navlhčíme. Obkládáme tzv. běhounovou vazbu s přesazením na půl cihly. Vodorovné spáry musí mít tloušťku asi 1,2 cm, svislé 1 cm. Vhodná je malta použitelná pro zdění i spárování v jednom pracovním kroku. Tu můžeme po vytlačení z prostorů mezi cihlami ihned stírat. Po částečném ztuhnutí malty spáry ještě upravíme spárovačkou.
Větrací otvory
V horní i dolní části cihlového obkladu, pod parapety a nad okenními překlady budou větrací otvory. Uděláme je tak, že nevyplníme spárovací hmotou několik svislých spár. Na 20 m2 metrů plochy stěny děláme přibližně 0,75 cm2 plochy větracích otvorů. Otevřené spáry přitom nemají být širší než 1,5 centimetru.