O tom, že se lid obecný někdy plete, svědčí, že i internet v ojedinělých příspěvcích z návštěvy Cařihradu hovoří o harémových hurdiskách. Nejspíš by se svůdné otrokyně (odalisky) divily, že si je ve střední Evropě lidé pletou s dutými keramickými stropními nosníky. Ty v nikom nejspíš lechtivé představy nevyvolávají, ale používané jsou často, protože se snadno montují.
Jenže na počátku tisíciletí to začalo s nosníky Hurdis vypadat bledě, protože došlo k několika haváriím. Zprávy o padajících stropech získaly v médiích čelné místo, což je logické, protože špatné zprávy se lépe prodávají, ale paradoxně i dobře, protože prozkoumáním těch několika případů se podařilo odhalit, kde byl problém. A nebyl v samotných hurdiskách.
Když se vloudí lidská chyba
Stropy se dnes stavějí převážně z keramických nosníků a vložek, betonových filigránů, nebo monoliticky. Hurdisky jsou relativně levné a strop z nich lze smontovat snadno. Ale mediální poprask znejistil nejen ty, kdo strop z hurdisek už měli, ale i ty, kdo se z nich teprve stavět chystali. Vlastní příčinou borcení stropů při němž docházelo k separaci jejich spodní vrstvy nebyla však v nízké kvalitě keramických nosníků nebo jejich nedostatečná nosnost. Rozbory prokázaly, že u analyzovaných případů problém byl v technologická nekázni nebo spěchu těch, kdo z hurdisek stavěli.
Hurdisky a čeho se vystříhat při práci s nimi
Protože sousloví technologické chyby je poměrně široké, řekněme si, co by si prostě měl stavebník ohlídat, aby předešel problémům někdy vedoucím až k havárii. Základní známé montážní chyby jsou čtyři:
- Pozor – nikdy beton nenanášejte přímo na hurdisku. Před tímto postupem varují samotní výrobci – mezi hurdiskou a betonem musí být vrstva vápnocementového potěru!
- Vážnou chybou je i ukládání hurdisek nasucho na patky. Správně je před montáží hurdisky nanést půl druhého až dvoucentimetrovou vrstvu malty přímo na patku. Teprve na ni hurdisku uložit.
- Také pozor na dodržení výšky ocelových nosníků. V návodech je totiž určena maximální výška nosníku dvě stě milimetrů, ale tam, kde k haváriím došlo, bývala tato výška překročena. Často se jednalo o nosníky až tří set milimetrové.
- Poslední vážnější montážní chybou je způsob betonování, především nerespektování počasí. Betonovat totiž opravdu nesmíte, pokud teplota klesne pod pět stupňů Celsia. Beton pak musí zrát měsíc, takže podpěry lze odstranit nejdřív po osmadvaceti dnech.
Opravy jsou složité
Je zřejmé, že použití hurdisek vás nemusí lekat. Je to ověřený a stále relativně levný materiál, kvalitní a praktický. Nicméně nedávají nám prostor na nějaké „tvůrčí“ improvizace – musí prostě dostat to, co vyžadují (v tom se asi od shora zmíněných harémových odalisek neliší). Pokud technologickou nekázní přivodíme vznik nějakých problémů, oprava stropu bude náročná. V takovém případě ho budeme muset celý rozebrat a vytvořit z nových hurdisek – buď se šikmými čely uloženými na patkách, nebo s rovnými čely uloženými na přírubách ocelových nosníků. Co ale v případě, že převážná většina uložení hurdisek nevykazuje závady? Můžeme odřezat jen čela usmyknutých hurdisek, vyčistit úložnou přírubu nosníku a vzniklou mezeru podbednit. To pak zainjektujeme tak, abychom betonem zaplnili nejen uložení na přírubě nosníku, ale i všechny dutiny v hurdisce nejméně do hloubky patnácti centimetrů.