Není pravda, že v zimě se stavební práce musí zcela zastavit, ale roční dobu respektujeme a některá omezení dodržujeme. Co v zimě na stavbě nedělat, aby se stavba povedla a zbytečně nenavyšovali náklady. Amatérští stavebníci, kteří chtějí mít všechno co nejrychleji pod střechou, bohužel z neznalosti stavařiny či pohrdání přírodními zákony nedají pokoj a klidně betonují, omítají i štukují přesto, že jim stavební materiály mrznou na nástrojích.
Každá učebnice i na pytlích se stavebními hmotami před prací za nízkých teplot varují. To protože na jejich konečnou pevnost má teplota zásadní vliv. A mírná zima, kterou si pochvalují zahrádkáři, je pořád zima s kolísáním denních a nočních teplot – tedy nic pro stavebníky.
Beton
Již při teplotách kolem +7 °C se výrazně snižuje pevnost betonu a prodlužuje doba potřebná k jeho vyzrávání. Takže pokud betonované konstrukce předčasně odbedníme či od nich odstraníme pomocné podpěry, částečně či zcela se zhroutí. Takže s jejich odhalováním klidně počkejme. A betonovat pod touto teplotou bez různých nemrznoucích přísad prostě nejde protože vůbec k potřebnému zrání betonu nedochází. Spoléhat na zázračné přísady (a ony skutečně odborníkům mohou ulehčit práci) ovšem svátečním stavbařům laikům doporučit nelze. Způsobují totiž snížení pevnosti betonu a zvyšují náklady na stavbu. Když se podíváte na dílo nešťastníka, který na teplotu nedbal, jsou výsledky už na pohled patrné – beton zrající za nízkých teplot se drolí, je nasákavý a jeho povrch má praskliny.
Omítky a zdění
+ 5 °C je hraniční teplota i při omítání a nedej bůh, aby se v omítkové hmotě objevily krystalky ledu! Takové omítky nebudou držet a brzy opadají. Problém nastane i s maltami (zejména pokud obsahují i disperzní přísady) a štukovacími hmotami. Mezních 5 °C by mělo být pro práce s nimi zákonem. Ještě citlivější je v tomto ohledu stavební sádra. Ta se zřejmě nevytvrdí vůbec.
Penetrace a veškeré natírání
Kdo si myslí, že chladného, suchého počasí využije k natěračským pracím, je taky vedle. Prakticky u všech nátěrových hmot se uvádí, že se nanášejí při teplotách 10 až 20 °C. Syntetické nátěry ve větším chladu tuhnou a do porézních hmot se obtížně vsakují. Potřebná doba schnutí nátěrů se neúměrně prodlužuje. Základní tixotropní lak na vodní bázi vyžaduje teplotu nejméně 13 °C. Ani impregnaci dřeva či penetraci zdiva či betonu, v chladu neděláme. To proto, že materiály obsahují větší množství vody než za teplého počasí. Fasádní i interiérové barvy obsahují polyvinylacetát (PVAC) – ten vyžaduje minimální teplotu podkladu 10 °C. Což platí i pro aplikaci barev a laků latexových a akrylátových. Teploty kolem nuly dokonce způsobí nevratné narušení pojiva a tím znehodnotí nátěrové hmoty. Nedivme se, že barva nebude na podkladu držet už při natírání, nebo že se po zaschnutí hned oloupe.
A co lepidla?
I s nimi je problém. Aby se z lepidel odpařila voda či ředidlo, musí být nejméně 5-10 °C nad nulou. Takže řadu prací, které bychom chtěli dělat uvnitř stavby, je také lépe odložit. Konkrétně lepidla na obkládačky vyžadují aspoň 5 °C. Stejně tak silikonový tmel, montážní pěna minimálně 10 °C (výrobci proto jistotu doporučují 20 až 25 °C). Lepidlo na koberce nejméně 15 °C. Tatáž teplota platí i pro dvousložkové pryskyřice – epoxidové, polyesterové a polyuretanové. Firmy i tady však vyžadují pro spolehlivou polymeraci 18 – 25 °C, což platí i pro dvousložkové nátěrové hmoty.
Kabely, práce s plasty a další činnosti na stavbě
Kabely s izolací i vrchním pláštěm z PVC pokládáme do +4 °C. Jinak kabely předehřejeme – a komu by se do něčeho takového chtělo? Pro ukládání trubek PE-HD ať je teplota minimálně +5 °C. Za nízkých teplot musíme být opatrní i při manipulaci s PVC a plastem – třeba okapy – které křehnou. Při všech činnostech u nichž potřebujeme dosáhnout vyšší teploty (svařování, pájení, lepení tavným lepidlem), musíme dodat větší výkon. A rozhodně se víc a zbytečně zahřejeme i při zemních pracích. Kdo se už s krumpáčem někdy pustil do zmrzlé zeminy, rád takové heroické výkony odloží na jaro.