Na cihlový obklad domu se odedávna používalo dvouvrstvé lícové cihlové zdivo. A to především v místech s drsnějšími klimatickými podmínkami, kde převládaly silné větry a prudké srážky. Takové stavby najdeme nejen v přímořských regionech Anglie, Německa, Holandska, Polska, Belgie, Skotska… Je jisté, že fasáda s cihlovým obkladem je významně trvanlivější než jen omítnutá.
Pokračovat ve čtení „Cihlový obklad domu“
Starší vesnické domy bývaly stavěny z plných cihel, často nastavovaných kameny. Jde tedy o materiál, který přílišnými tepelně-izolačními schopnostmi nevyniká a takový dům je nutné tepelně izolovat. Nové rodinné domy sice bývají zateplené, ale i tady zateplení garáže u domu často chybí, mnoho lidí se na tepelné izolaci a zateplených garážových vratech se snaží ušetřit. A právě garáž může být místem, kudy teplo z celého domu uniká. Nemluvě o možném poškození auta během mrazů. Dodatečná tepelná izolace garáže proto pomůže udržet i více tepla v celém domě a sníží náklady na vytápění.
Pokračovat ve čtení „Zateplení garáže u domu“
Tmely se používají pro vyplňování spár a prasklin ve zdivu, omítce a dalších stavebních materiálech, dále k tmelení dřeva, kamene, pro velkoplošné srovnávání ploch karoserií aut, k hermetickému spojování skla a kovů u akvárií, výloh… Při nákupu musíme vědět, jaký materiál budeme tmelit, protože univerzální tmel v podstatě neexistuje.
Pokračovat ve čtení „Tmely a jejich použití“
I zima, po které se vlekaři věší, pořádně prověří především starší střechy. Změny teplot a zvýšená hmotnost při tání způsobí, že se střechy často „hnou“. Krytina z pálených tašek nebo z vlnitého nebo šablonového eternitu popraská, a je nutná oprava střechy. Zkrátí se i životnost plochých střech z asfaltových pásů, které dostaly zabrat, když jsme z nich shazovali sníh. Zima poznamená i kondici plechových střech. Do menších oprav se ale můžeme pustit sami. Samozřejmě ve větší výšce navázaní na lano a nejméně ve dvou.
Pokračovat ve čtení „Oprava střechy“
„A co když to spadne?“ To je otázka, která většině z nás vrtá v hlavě, pokud máme v bytě připevnit ke stěně nosnou konstrukci nebo zavěsit těžší kus nábytku. Třeba police knih váží překvapivě mnoho a mohla by někoho i zabít. K zlosti ovšem stačí, když se obsah utržené skříňky se starožitným porcelánem promění na střepy a ze zdi na nás zírá díra. Chemické kotvy nám mohou dát jistotu, že všechno bude držet tak, jak má.
Pokračovat ve čtení „Chemické kotvy“
Dveře samozřejmě vybíráme očima podle toho, jaké se nám líbí a jak budou s ostatním bytovým zařízením, respektive duchem našeho domu, ladit. To můžeme z nabídky na internetu nebo podle katalogů udělat doma na gauči. Pak už vstaneme, protože než vyrazíme na nákup, přesně změříme dveřní otvor. Zajímá nás jeho průchozí výška, hloubka a šířka. Pečlivě si je zaznamenáme pro montáž zárubní. Zvláště ve staré zástavbě se totiž někdy dobereme překvapujících hodnot – často zcela mimo jakékoliv současné stavební normy.
Pokračovat ve čtení „Montáž zárubní“
Slyšíte to, co nechcete? Neslyšíte to, co chcete? Pak tedy máte potíže s hlukem. To, co slyšet nechcete je u vás pořád dost hlasité, abyste špatně rozuměli tomu, co máte uvnitř. Co s tím? Pravděpodobně potřebujete akustickou izolaci! Oddělit váš prostor od prostoru sousedů nebo vnějšího prostředí plného automobilů, vlaků a sirén. Jestli je to tak a vaše problémy vypadají podobně, našli jste právě článek, kde vám poradíme, jak se svých starostí elegantně a efektivně zbavit.
Pokračovat ve čtení „Odhlučnění stěny prakticky a krok za krokem“
Není pravda, že v zimě se stavební práce musí zcela zastavit, ale roční dobu respektujeme a některá omezení dodržujeme. Co v zimě na stavbě nedělat, aby se stavba povedla a zbytečně nenavyšovali náklady. Amatérští stavebníci, kteří chtějí mít všechno co nejrychleji pod střechou, bohužel z neznalosti stavařiny či pohrdání přírodními zákony nedají pokoj a klidně betonují, omítají i štukují přesto, že jim stavební materiály mrznou na nástrojích.
Pokračovat ve čtení „Co v zimě na stavbě nedělat“
Ve stavebnictví používáme maltu jako spojovací materiál a omítkovou hmotu. Je to vlastně kaše. Látky v ní po čase ztuhnou. Skládá se z vody, písku, vápna a případně cementu, místo písku může ve speciálních případech být umělé plnivo – tedy kamenné nebo keramické drtě a moučka či třeba struska. A samozřejmě další přísady, v omítkách barvy. Pro suché zdění používáme suchá lepidla. Pochopitelně potřebujeme i zednické nářadí.
Pokračovat ve čtení „Malty, stavební lepidla a zednické nářadí“
Staří cihláři, kteří své výrobky formovali rukama, by nepochybně zírali, jak neuvěřitelně se to, co vychází z linek moderních závodů, od času jejich dřiny změnilo. A to nejen na pohled – vlastnosti nových cihel i způsob stavění z nich je opravdu tolik, tolik jiný, že rozhodně stojí za pár slov.
Pokračovat ve čtení „Broušené cihly slepujeme pěnou“