O rekonstrukci podkroví někteří autoři píší div ne jako o procházce kvetoucím sadem. Tak jednoduché to zase není, ale dobře to zvládnout lze pokud víme, co je přesná a pečlivá práce. Získáme nový prostor a přitom můžeme i hodně ušetřit. A uspokojení, že jsme to zvládli, také za to stojí.
Těch zdánlivých samozřejmostí je pár, ale nedodržet je by se mohlo vymstít. Například jednotlivé stavební vrstvy bychom vždy měli pokládat zevnitř směrem ven. Kolem plochých střešních oken by měly ležet vždy jen celé střešní tašky (s výjimkou krytiny z bobrovek, kde toto pravidlo neplatí), a ty je třeba dodatečně přichytit proti působení větru. Dešťová voda musí po okně volně stékat! Pod střešní krytinu bychom měli položit difúzní fólii. Pokud chybí kontralaťování, je třeba je doplnit, abychom zaručili příčné proudění vzduchu – a tím odvedli kondenzovanou vodu z vnitřní části střechy a laťování. O úpravách podkroví a stavebním povolení více ZDE.
Izolace střechy i z konopí
Důležitá je tepelná a zvuková izolace střechy. Použít můžeme i flexibilní dřevovláknité desky, minerální vlákna, nebo izolační desky z konopí a ovčí vlny. To je „eko“ a navíc příjemně měkké a při jejich řezání vzniká jen minimum prachu. Tento materiál pojme velké množství vlhkosti a po nějaké době se jí opět zbaví, přičemž hodnoty tepelné izolace konopné vlny se nacházejí na úrovni ostatních přírodních izolačních látek. Lepších tepelně-izolačních hodnot dosáhneme s minerálními vlnami. Ta z hobby marketů vyjde levněji, ale až na výjimky má o něco menší schopnost tepelné izolace. Styropor (či jiná podobná tvrdá pěna) je cenově výhodná a má i výborné tepelně-izolační vlastnosti. Má ovšem malou objemovou hmotnost, čili hůř izoluje proti hluku, což je ostatně vlastnost většiny pěnových materiálů. Základní pravidlo je: čím vyšší je objemová hmotnost (kg/m3), tím lepší je protihluková izolace. O tepelné izolaci také ZDE.
Dvojí konstrukční schéma izolace
Studenou střešní konstrukci, čili tak zvanou provětrávanou střechu, tvoří (jak jdou po sobě):
- Střešní krytina
- Střešní latě
- Parotěsná zábrana
- Obložení
- Zesílení krokví o 70 mm
- Stávající krokve silné 95 mm
- Izolace mezi krokvemi silná 160 mm
- Odvětrávací mezera
- Izolace pod krokvemi silná 60 mm
Druhý typ, tak řečená teplá střešní konstrukce čili neprovětrávaná střecha, je u velmi strmých střech bez difuzní folie pod střešní krytinou. Tam musí zůstat sloupec vzduchu mezi izolací a zakrytím. Skladba je následující:
- Střešní latě
- Základní laťování
- Difúzní fólie
- Střešní krokve
- Vrstva izolace
- Parozábrana, zabraňující pronikání vlhkosti z interiéru
- Obložení vnitřního prostoru
Obecně platí, že čím menší sklon střechy, tím důležitější je použití pojistné hydroizolační fólii. Bez vzduchové mezery (neprovětrávaná střecha), bezpodmínečně instalujeme extrémně difuzní izolační folie, aby mohla unikat kondenzovaná voda a neprovlhl tak izolační materiál.
Konkrétní řešení izolace
Popsaný případ řeší situaci, kdy se investice do zcela nové střechy ukázala zbytečná a tudíž odpadla i instalace pojistné hydroizolační fólie. Mezikrokvová izolace nemohla dosáhnout až ke střešní krytině. Mezi vrstvou izolace a střešními taškami zůstala vzduchová mezera, vysušována cirkulací vzduchu z povrchu izolačního materiálu případná kondenzovaná vlhkost nebo vlhkost, která pronikla zvenčí. Předpokladem úspěšné montáže je pravidelný sklon střechy (v tomto případě dvacet až třicet stupňů) a již zmíněná vzduchová mezera. Vlhkost, kterou by sem natlačil vítr, ulpí na povrchu izolace a dobře proudící vzduch ji rychle vysuší. Ke zvýšení kvality tepelné izolace doporučujeme přidat izolaci pod krokvemi šedesát milimetrů silnými deskami. Součinitel prostupu tepla se tak i pod starou střechou stal velmi dobrý.
Parotěsná zábrana
Parotěsná zábrana mezi oběma izolačními vrstvami je chráněna před poškozením při zapouštění vrutů nebo zatloukání hřebíků. To je, je-li izolace pod krokvemi výrazně tenčí než izolace mezi krokvemi. Nabízejí se celé izolační systémy, tedy včetně parotěsné zábrany, lepících pásek a těsnící hmoty. Upevnění izolace pod krokve umístíme podélné horizontální laťování s rozestupem 40 cm, Izolační desky přitom musí být o 10 mm širší, než je rozestup mezi latěmi. Mezikrokvová izolaci 160 mm silnou položíme tak, že mezi ní a střešní krytinou zůstala vzduchová mezera. Přisponkujeme ji přímo na zesílené krokve a jednotlivé pásy spojeny těsnící pásku a navíc též těsnící hmotu. Sponky přelepíme. Pokud pod zábranu dáme ještě jednu vrstvu izolace, musí být nejméně o 50 % tenčí než izolace mezi krokvemi.
Utěsnění oken
Kvalitně musíme utěsnit a zevnitř obložit i střešní okna. Počítají s tím už výrobci oken a zpravidla s nimi dodávají folii, uloženou vzduchotěsně! Měla by to být práce pro odborníka. Než namontujeme sádrokartonové desky, musí být na místě všechny rozvody elektrické energie a anténní svody. Začneme tím, že do nejzazšího žlábku střešního okna vložíme těsnící pásku a vmáčkneme ji do něj. Zaklapneme úchytky těsnící pásku a zajišťující její neprodyšné zakončení. Utěsníme i boční připojení na střešní ploše. Dodatečné úchytky se starají o dobré upnutí fólie pod střešním rámem. Úhel bočního obložení přesně přeneseme na dřevěné desky podle šablony (je součástí dodávky). Podle čáry předvrtáme otvory. Desku rozřízneme přímočarou pilou, zjistíme, zda sedí, uřízneme boční části a složíme dohromady. Směrem dovnitř přijde ještě jeden rám a pak můžeme celý obklad namontovat. Jak zabudovat střešní okna a o údržbě střešních oken ZDE.
Sádrokartonové desky
Sádrokarton je pro rekonstrukci podkroví a stavbu půdních bytů velmi dobrý. U naší tepelné izolace střešní konstrukce ho zaklopíme rychlozápustnými vruty, kterými sádrokartonové desky pevně přišroubujte k laťování. Vyplatí se koupit celé sádrokartonové desky s tím, že jejich rozměr si upravíte vlastními silami. Na práci nám stačí běžný nůž na řezaní koberců nebo speciální nůž na řezání sádrokartonů (v podstatě za stejné peníze). Při montáži sádrokartonových desek postupujeme opatrně abychom neporušili parotěsnou zábranu. Mezi deskami necháme asi půlcentimetrovou mezeru, tu vytmelit a přebrousit. Měřte a řežte (ale to neplatí jen u sádrokartonu) vždycky přesně!