Termoizolační nátěr fasády má vlastnosti běžných nátěrů, používaných k nátěru fasády, to znamená, že zahladí, sjednotí a barevně zvýrazní omítku. Ale navíc má termoreflexní a termoizolační účinky, takže významně snižuje náklady na vytápění objektu.
Termoizolační nátěr představují sice vyšší pořizovací náklady, ale investice se v poměrně krátké době vrátí formou nižších nákladů na vytápění domu.
Jak to funguje
Termoizolační nátěr šetří sálavou energii, kterou vyzařují topná tělesa a všechny předměty v místnosti. Pracuje na principu tzv. radiační bariéry, kdy je část sálavé energie odražena zpátky do prostoru. V praxi jsou systémy odrazu sálavé energie založené většinou na vrstvě hliníkové fólie, a jsou využívány u sendvičových. Jejich nevýhodou je neprodyšnost, což je nepodstatné, protože na naše zděné budovy je ani aplikovat nelze. Naproti tomu termoizolační nátěry představují systém, který kombinuje odraz tepla a izolaci při zajištění prodyšnosti. Aby byl materiál schopen odrážet infračervené záření, musí buď obsahovat volné elektrony (kovy, např. již zmiňovaná hliníková fólie), nebo složky s různými indexy lomu. Hustší látky mají tento index obecně vyšší než látky řidší. Když index lomu dvou sousedních prostředí přesáhne hraniční hodnotu, záření nebo jeho část se na jejich rozhraní odrazí. Tato hraniční hodnota závisí nejenom na vlastnostech prostředí ale i na úhlu, pod kterým záření dopadá.
Zázračné kuličky
V termoizolačním nátěru představují materiál s nízkou hodnotou indexu lomu sklokeramické kuličky. Ty jsou rovnoměrně rozptýlené v prostředí ostatních přísad s podstatně vyšším indexem lomu. Jak vypadají? Tyto mikrokuličky (mikrosféry) jsou duté sklokeramické částice o velikosti 10 – 100 mikrometrů. Díky tomu, že jsou duté a částečně vakuované, v termoizolačním nátěru zajišťují i snížení tepelné vodivosti. Fungují izolačně vlastně jako malé termosky. Poskytují materiálu nejen termoreflexní ale i významné termoizolační vlastnosti. Na povrchu zdi se po vyschnutí a vyzrání nátěru vytvoří několikavrstevný prodyšný povlak těchto kuliček, který je hydrofobní a snižováním vlhkosti materiálu snižuje i jeho tepelnou vodivost. Účinek termoizolačního nátěru je ve svém výsledku komplexem těchto funkcí, které působí synergicky.
Prodyšnost
Mikrokuličky jsou rozptýleny v paropropustné elastické bázi, která je prodyšná a umožní domu dýchat při zachovaní vysokého stupně reflexe. Tato vlastnost je významná především u starších budov, kde při nevhodně aplikovaném kontaktním zateplení dochází k jejich vlhnutí a následnému vývoji plísní. Nejenom v těchto případech stojí za zvážení, jestli je opravdu vhodné uzavřít dům do neprodyšného „skafandru“ nebo je lepší navléci mu tenký prodyšný nátěr, který současně izoluje.
Antikondenzační efekt
Častým problémem starších budov je kondenzace vody na povrchu zdí, obzvlášť na překladech nad okny, kolem parapetů nebo v nezaizolovaných rozích místností. Teplý vzduch v interiéru má vyšší kapacitu pro vodní páru. Při jeho styku se silně podchlazenou zdí pak dochází k vysrážení vody. Dlouhodobě vlhká zeď není pouze estetickým nedostatkem, je hlavně ideálním prostředím pro tvorbu karcinogenních plísní.
Termoizolační nátěr rovnoměrně rozkládá teplo po povrchu zdi a tím omezuje tvorbu tepelných mostů (překlady, neizolované rohy místností), na kterých dochází ke kondenzaci vlhkosti a k následné tvorbě plísní. Většina protiplísňových nátěrů přímo ničí plísně, ale má omezený účinek na krátkou dobu. Oproti tomu termoizolační nátěr příčinu plesnivění – tepelné mosty prostě odstraňuje a dlouhodobě tak zeď chrání.
Snížení špinivosti
Keramické mikrokuličky poskytují svým ideálně sférickým tvarem nejmenší povrch vzhledem k svému objemu. Na povrchu nátěru zvyšují jeho tvrdost a tím životnost. Díky svému dokonale kulatému tvaru výrazně brání usazování prachu a nečistot. Nátěr je navíc hydrofobní – vodu odpuzující, a omyvatelný.
Výhody termoizolačního nátěru
Díky nižší emisivitě nátěru se zpomaluje uvolňování tepla do okolí, takže dochází k úspoře nákladů na topení v zimním období. Účinně chrání fasádu před UV zářením a povětrnostními vlivy, odrazem slunečního záření v létě snižuje přehřívání zdí. Rovnoměrně se rozmístí teplo po povrchu materiálu, čímž se omezí vznik defektů povrchové úpravy na namáhaných částech objektu (v okolí oken a dveří) vzhledem k jejich lokálnímu přehřívání. Nátěr díky vodoodpudivosti zabraňuje průniku vody do podkladu, současně je prodyšný a umožňuje průnik vodní páry – tím reguluje vlhkost zdiva a zvyšuje tepelný odpor.
Jak se s ním pracuje
Aplikace termoizolačního nátěru je velice jednoduchá. Obsah kbelíku po otevření důkladně promícháme. Nanášíme ve dvou vrstvách na čistý, suchý, předem připravený podklad. Natíráme jako klasické nátěry – malířskou štětkou, válečkem nebo stříkáním. Mezi jednotlivými vrstvami musíme zachovat technologickou přestávku 12 – 24 hodin v závislosti na teplotě a vzdušné vlhkosti. Nátěr před aplikací promícháme, ale neředíme, protože je distribuován ve finálním stavu. Před aplikací je vhodné zdi penetrovat, což zajistí lepší ulpění nátěru a také sníží jeho spotřebu. Spotřeba nátěru na zateplení fasády je asi 0,4 – 0,8 kg na m2. Ještě náročnější na spotřebu jsou břízolitové omítky, které mají hrubou strukturu a tím velký povrch. Zde se spotřeba zvyšuje až na 1 kg na m2. Důležitou podmínkou pro venkovní aplikaci je teplota, která nesmí v době nátěru a po dobu 1 – 2 dnů po aplikaci klesnout pod 7 °C.