Jak na vlhkost v domě

Fasáda domu je něco jako navštívenka – mluví o našem sídle i o nás: ovlivňuje celkový optický dojem, navozuje představu o hodnotě domu a hovoří o stylu majitele. Má-li dům poškozenou omítku, nejenže ruší jeho vzhled, ale navíc přestává být zdivo chráněné. Aby nenasáklo vodou a zkáza neodvratně nepostupovala dál, měli bychom postižené místo co nejrychleji opravit.

Oprýskaná barva a malé trhliny ve fasádě mohou znamenat, že bude nutná sanace. Účel fasády je stavebně fyzikální, a to ten, že neporušený vnější plášť domu brání pronikání srážkové vlhkosti do zdiva a také přispívá k izolaci tepla, a tedy k energetickým úsporám při vytápění.

Stavebně fyzikální funkce

Vlhkost, teplota i hluk, tedy všechny parametry, které hrají při vytváření fasády důležitou roli, podléhají fyzikálním zákonitostem. Dnes již víme, že správnou kombinací určitých konstrukcí a materiálů můžeme dosáhnout optimálních výsledků pro všechny tato parametry a naopak.

Ochrana před vlhkostí

Nejdůležitější stavebně fyzikální funkcí fasády je ochrana zdi před vlhkostí. Vlhkost či pronikající voda mají celou řadu negativních účinků – vážně napadají stavbu a tím uvnitř budovy vzniká nezdravé klima, hrozí tvorba a šíření plísní, vlhkost způsobuje poškození nábytku, rostou náklady na vytápění a celková hodnota nemovitosti klesá.

Formy vlhkosti

– Srážky

I sebemenší trhliny ve fasádě jsou otevřenými dveřmi, jimiž déšť nebo sníh pronikají přímo do zdiva. Proto je nutné veškeré trhliny co nejdříve opravit.

– Vzlínající zemní vlhkost

Tato vlhkost je nejčastější příčinou poškození podezdívky venkovního zdiva. Pokud totiž stavba není dostatečně chráněna před vodou obsaženou v půdě, funguje jako houba: nasákne vodu a vlhkost začne vzlínat směrem nahoru a může proniknout až do výšky několika metrů. Nátěr a omítka pak začnou opadávat a na zdech se vytvoří solné mapy. Novostavby bývají chráněny tzv. horizontální a vertikální hydroizolací, tedy vrstvami nepropouštějícími vodu, umístěnými v základu a dotýkajících se ve zdech země. Pokud však tyto izolace chybí nebo jsou poškozené, bude zpravidla nutná rozsáhlá sanace.

– Kondenzát, kondenzační voda

Ve vzduchu jsou neustále přítomny vodní páry, které se za určitých podmínek (pokles teploty, zvýšený tlak) sráží nejen venku na zdech, ale i uvnitř stěnových konstrukcí. To se nazývá kondenzát, neboli kondenzační voda. Tento proces je nejčastější příčinou poškození vlhkostí uvnitř obvodových stěn. Rozhodující je, zda vytvořený kondenzát vyschne a vlhký vzduch může být odveden. Ačkoliv nelze za zimního poklesu teploty tvorbě kondenzátu na zdi zabránit, je možné ovlivnit místo, na němž se bude vodní pára srážet – např. umístěním nepropustné fólie na vnitřní straně zdi. Fólie neklade odpor při teplotní výměně, brání však difúzi vodních par. Propouští pouze suchý, ohřátý vzduch směrem ven. Vlhkost zůstane uvnitř a srazí se na fólii jako kondenzát. Pro stavbu je tento způsob neškodný, neboť vzduch cirkulující uvnitř místnosti vlhkost na fólii ihned vysuší a stěna nemůže provlhnout. Materiály, které kladou při pronikání vlhkosti zdí velký odpor a stavební materiály, které vlhkost nepropouštějí vůbec, nazýváme parotěsnou zábranou.