Fasáda domu je něco jako navštívenka – mluví o našem sídle i o nás: ovlivňuje celkový optický dojem, navozuje představu o hodnotě domu a hovoří o stylu majitele. Má-li dům poškozenou omítku, nejenže ruší jeho vzhled, ale navíc přestává být zdivo chráněné. Aby nenasáklo vodou a zkáza neodvratně nepostupovala dál, měli bychom postižené místo co nejrychleji opravit. Jak na vlhkost v domě?
Oprýskaná barva a malé trhliny ve fasádě mohou znamenat, že bude nutná sanace. Účel fasády je stavebně fyzikální, a to ten, že neporušený vnější plášť domu brání pronikání srážkové vlhkosti do zdiva a také přispívá k izolaci tepla, a tedy k energetickým úsporám při vytápění. Jak na vlhkost v domě?
Stavebně fyzikální funkce
Vlhkost, teplota i hluk, tedy všechny parametry, které hrají při vytváření fasády důležitou roli, podléhají fyzikálním zákonitostem. Dnes již víme, že správnou kombinací určitých konstrukcí a materiálů můžeme dosáhnout optimálních výsledků pro všechny tato parametry a naopak.
Ochrana před vlhkostí
Nejdůležitější stavebně fyzikální funkcí fasády je ochrana zdi před vlhkostí. Vlhkost či pronikající voda mají celou řadu negativních účinků – vážně napadají stavbu a tím uvnitř budovy vzniká nezdravé klima, hrozí tvorba a šíření plísní, vlhkost způsobuje poškození nábytku, rostou náklady na vytápění a celková hodnota nemovitosti klesá.
Formy vlhkosti
– Srážky
I sebemenší trhliny ve fasádě jsou otevřenými dveřmi, jimiž déšť nebo sníh pronikají přímo do zdiva. Proto je nutné veškeré trhliny co nejdříve opravit.
– Vzlínající zemní vlhkost
Tato vlhkost je nejčastější příčinou poškození podezdívky venkovního zdiva. Pokud totiž stavba není dostatečně chráněna před vodou obsaženou v půdě, funguje jako houba: nasákne vodu a vlhkost začne vzlínat směrem nahoru a může proniknout až do výšky několika metrů. Nátěr a omítka pak začnou opadávat a na zdech se vytvoří solné mapy. Novostavby bývají chráněny tzv. horizontální a vertikální hydroizolací, tedy vrstvami nepropouštějícími vodu, umístěnými v základu a dotýkajících se ve zdech země. Pokud však tyto izolace chybí nebo jsou poškozené, bude zpravidla nutná rozsáhlá sanace.
– Kondenzát, kondenzační voda
Ve vzduchu jsou neustále přítomny vodní páry, které se za určitých podmínek (pokles teploty, zvýšený tlak) sráží venku na zdech i uvnitř stěn. To se nazývá kondenzát, neboli kondenzační voda. Tento proces bývá příčinou poškození vlhkostí uvnitř obvodových stěn. Rozhodující je, zda vytvořený kondenzát vyschne a vlhký vzduch bude odveden. Za zimního poklesu teploty tvorbě kondenzátu na zdi nezabráníme, ovlivníme místo srážení páry. Např. umístěním nepropustné fólie na vnitřní straně zdi. Fólie neklade odpor při teplotní výměně, brání však difúzi vodních par. Propouští pouze suchý, ohřátý vzduch směrem ven. Vlhkost zůstane uvnitř a srazí se na fólii jako kondenzát. Pro stavbu je tento způsob neškodný, neboť vzduch cirkulující uvnitř místnosti vlhkost na fólii ihned vysuší a stěna nemůže provlhnout. Materiály, které kladou při pronikání vlhkosti zdí velký odpor a stavební materiály, které vlhkost nepropouštějí vůbec, nazýváme parotěsnou zábranou.