Mrzne, fouká, leje či je od slunce hic jak na Sahaře. Ale v domě nás před vším tímto jemně řečeno nekomfortem chrání – nebo by alespoň měly – obvodové zdi domu. Oddělují nás od vnějšího světa a spolu se střechou zabraňují nepříznivým vlivům na vnitřní pohodu našeho domova. Stavíme stěny stabilní s minimem průniků chladu, tepla, vodních par a zvuků.
Obvodové zdi jsou obvykle i zdmi nosnými. Přenášejí zatížení celé konstrukce domu do základů a přes ně do podkladové vrstvy zeminy. Tedy by měly zabezpečit stabilitu stavby a svislé i vodorovné zatížení přenášet do země. A také musí dům dobře izolovat, což navíc zase souvisí s hygienu a pohodu v interiéru.
Něco pro počtáře
Tepelně technické vlastnosti se porovnávají a posuzují podle součinitele přechodu tepla U. Čím je tento ukazovatel menší, tím je lépe. Norma stanoví doporučenou hodnotu tepelného odporu R: obvodové zdi by měly mít hodnotu 3,0 m2. K/W, u rekonstrukcí 2,0 m2. K/W. Posuzují se i energetická a hygienická kritéria, například s ohledem na riziko vzniku plísní. Schopnost zvukově izolovat vyjadřuje stupeň vzduchové neprůzvučnosti v decibelech (dB).
Svislé konstrukce
Rozlišují se na stěny, pilíře a sloupy. Konstrukce stěn jsou vnější – obvodové, a vnitřní, nosné a příčky. Ve stěnách jsou výplně stavebních otvorů, řečeno normálně okna a dveře. Stavět máme přesně, protože si ušetříme nejen starosti se stabilitou, ale i náklady při omítání domu. Obecně je plocha stěn oproti stropům, tedy vodorovným nosným konstrukcím, více než dvojnásobná a tak výrazně ovlivní cenu celé stavby, protože se počítá rychlost, náročnost stavby plus použitý materiál.
Z čeho stavět
Dnes u nás tradiční klasické pálené cihly nahrazují moderní stavební systémy a cihly často používáme už jen jako estetický doplněk v podobě lícového zdiva. Stavba z nich je pracná, malty se při zdění mokrou cestou spotřebuje moc o omítce ani nemluvě. Tepelný odpor je také nízký. Ale jsou málo průzvučné, takže se hodí na vnitřní nosné stěny a příčky. Dnes jsou právem populární vylehčené keramické tvárnice a cihelné bloky. Výhodná je možnost rychlého zdění suchou cestou na pero a drážku a lepení speciální hmotou nanášenou na poslední položenou řadu ve dvou souběžných pruzích. Maximální důraz je přitom kladen na přesnost zdění. Výborně tepelně izolují a teplo akumulují, ale pozor – jsou křehké, nasákavé a vnější omítky je třeba vyztužit, aby nepraskaly. Hodně se používají rozměrnější pórobetonové ytongy, s nimiž lze bez dodatečného zpevnění vystavět pětipatrový dům dvojnásobně překračující normu na tepelnou izolaci stěn. Tento masivní zdicí systém zachovává schopnost stavby dýchat.
Tepelný odpor
Už při vypracovávání projektu volíme tloušťku zdiva, izolace a druh omítky, kterou použijeme, stejně tak jako materiál a způsob výstavby. Klíčová je schopnost materiálu svislých nosných konstrukcí bránit prostupu tepla. Čím je materiál těžší a má méně mezer a pórů, tím nižší má tepelný odpor. Keramické tvárnice, bloky i pórobeton se dobře omítají, kromě první řady, kterou na základovou desku pokládáme nepoužíváme maltu a bez zajímavosti není ani to, že jakýkoliv potřebný díl si bez problému můžeme na míru ručně uříznout.
Sendvičové konstrukce
Sem řadíme štěpkocementové desky, betonové sendvičové tvárnice a vibrolisované betonové tvarovky. Štěpkocementové desky a tvárnice mají na rubu vnější strany vloženou tepelnou izolaci. Tvárnice sestavíme do bednění z tvárnic a poskládanou stěnu vybetonujeme. Beton zajistí pevnost společně s dostatečnou tepelnou akumulací konstrukce. Patří sem ale i další materiály, například keramzitbetonové tvárnice.