Stavba verandy, čili zádveří domu

zádveří domu je užitečná místnost, která umožňuje pohodlný přechod ze vstupního prostoru do obytného...
Stavba verandy čili zádveří domu, foto Zuzana Nielsenová

Stavba verandy neboli zádveří má mnoho výhod. Je to architektonický prvek, který umožňuje pohodlný přechod ze vstupního prostoru do obytného. A zároveň zabrání únikům tepla i průvanu a zamezí vnášení nečistot do domu. Můžeme zde nechat boty a venkovní nebo pracovní oblečení, sportovní vybavení, a je-li zádveří dostatečně velké, vejde se sem i kočárek, kolo, zahradní nábytek a mohou zde také přezimovat květiny. Není-li u našeho domu veranda, můžeme si ji dostavět.

Zádveří domu, interiér, foto Zuzana Nielsenová

Stavba verandy čili zádveří se vyplatí. Veranda nemusí být jen skladiště harampádí a hromady bot. Záleží na nás, jak tuto praktickou část domu uspořádáme. Vstupní část využijeme jako čistící zónu s velkou rohožkou, zvláště máme-li psa. Dále by zde měly být úložné prostoty, odkládací plochy a věšáky.

Kamenná podezdívka

Verandu čili zádveří stavíme svépomocí a pro stavbu podezdívky využijeme kámen, který jsme získali za výhodnou cenu. Abychom zjistili, kolik ho potřebujeme, vypočítáme objem pořizované zdi (vynásobíme její plánovanou výšku, délku a šířku). Také rozhodneme, jaké kameny použijeme – ze zjištěného objemu a hustoty vybraného kamene získáme představu, v jaké váze si máme kámen pořídit. Výhodné jsou kameny s ložnými plochami nebo ty, které se snadno opracovávají. Jedná se například o granit, pískovec, rulu a kvarcit, nebo deskovitě utvořený vápenec a slepenec – zde vybíráme mrazuvzdorné druhy. Z nářadí upotřebíme rozbrušovačku, příklepovou vrtačku, případně pneumatické kladivo – počítejme však, že stroje zanechají na kameni stopy.

Pracovní postup kamenné podezdívky

Na základ v nezámrzné hloubce z betonu prokládaného kamenem, pokládáme první řadu soklového kamene, foto Zuzana Nielsenová
    1. Na základ (vybudovaný v nezámrzné hloubce asi 80 cm) z betonu prokládaného kamenem, začneme od rohu pokládat první řadu soklového kamene.
    2. Natáhneme tzv. směrovou šňůru pro vedení řady kamenů, které se navíc musejí při stavbě provázat, stejně jako běžné zdivo.
    3. Účelné je začít s výstavbou rohů, přičemž postačí, když jsou o jednu nebo dvě vrstvy výše než zbytek zdi.
    4. Při stavbě zídky z kamenů nesmíme dopustit v rámci jedné vrstvy změnu výšky. Rozměrovou správnost během ukládání kamenů průběžně kontrolujeme i vodováhou nebo laserem.
    5. S výjimkou rohů nemají být kameny ve zdi uloženy na výšku, aby nesnižovaly stabilitu.
    6. Každou další řadu pokládáme od rohu, kámen uložíme do malty (vápenná malta s přídavkem cementu, aby pojivo mělo větší soudržnost).
    7. Stavba soklu pokračuje až do výšky 80 cm, vzhledem ke spádu dvora budou všechny čtyři řady kamenů viditelné nad terénem jen u časti přístavby. Zbytek je zasypaný zeminou, vyzdíme z levnějších cihel.

    Stavba verandy – základy

    Použijeme kameny s ložnými plochami nebo ty, které snadno opracováváme, foto Zuzana Nielsenová

    V současné době budujeme základy z betonu, do kterého přidáme kameny, železo a kvalitní kusy betonu. Rozhodně sem nepatří staré cihly, neboť by mohly nasáknout vodou a po jejím zmrznutí základy roztrhat! Při stavbě se už od začátku snažíme vyvarovat tepelným mostům a vazbám, a proto raději zateplíme a odizolujeme proti vlhkosti i základy – minimálně 10 cm izolace. Tepelná izolace základů či podsklepených částí domu se nejčastěji provádí deskami z extrudovaného polystyrénu, které se spojují na pero a drážku a od zásypu je oddělujeme netkanou textilií.

    Schody na verandu

    Základy pro schody připravujeme v průběhu stavby verandy, konečnou podobu získají až při interiérových úpravách dokončené stavby. Základ celého zádveří včetně prostoru pro schody izolujeme od staré stavby nopovou fólií. Po dostavbě základové desky vytvoříme z několika kamenů podklad pro schodiště, které bude z betonu. Nakonec schody obložíme dlažbou.

    Hydroizolace

    Nopová folie, foto Zuzana Nielsenová

    K hydroizolaci se nejčastěji používají živičné vyztužené pásy nebo fólie, i hydroizolační stěrky (bitumenové nebo silikátové báze). Pro kombinaci hydroizolace a izolace před radonem můžeme použít pásy s hliníkovou vložkou, nebo mechanicky kotvené profilované nopové fólie či fólie z měkčeného PVC. Pro ochranu hydroizolace před porušením se používají geotextilie.

    Hrubá stavba

    Dveře, těsnění, foto Zuzana Nielsenová

    Obvodové zdi jsou obvykle i zdmi nosnými, takže přenášejí zatížení celé konstrukce domu do základů a přes ně do podkladové vrstvy zeminy. V tomto smyslu jde o jejich nejdůležitější funkcí – zabezpečit stabilitu stavby, přenášet svislé i vodorovné zatížení do země. Jejich další funkce – solidní schopnost tepelně a zvukově izolovat a zabezpečit minimální prostup vodních par – se odráží na omezení vlivů vlhkosti na povrchovou úpravu zdí.

    Stavba schodů, foto Zuzana Nielsenová

    Pracovní postup

    1. Při stavbě svislých nosných konstrukcí do stěn instalujeme výplně stavebních otvorů, obvykle jde o okna a dveře. Stěny musíme stavět přesně, používáme vodováhu.
    2. K vybudování hrubé stavby jsme zvolili tvárnice ytong, které mají dobré izolační vlastnosti a rychle se s nimi zdí.
    3. Staré a nové zdivo u přístavby propojíme tzv. přiznáním spáry, kterou izolujeme přinejmenším fólií (lepší dilatační spárou a izolujeme ji např. 10mm polystyrénem), podstatné je, aby byly konstrukce oddělené – základy, zdivo i věnce
    4. Dřevěný krov je podle odborníků dostatečně měkký na provázání bez izolace. Překrýt spáru ve fasádě můžeme překrýt plechovým páskem.
    5. Provázat staré a nové zdivo můžeme i pomocí ocelového pásku, který zakotvíme do staré stěny a zazdíme do ložné spáry nové stěny, příp. použijeme ocelové trny k připojení nové zdi. Provázání by ve vodorovném směru mělo sice držet stěnu, ale nemělo zbytečně bránit sedání přístavby.
    6. Jako překlad pro nové dveře s hliníkovými rámy jsme usadili ve zdi železnou traverzu. K utěsnění a tepelné izolaci dveří použijeme montážní pěnu.
    7. Obdobně jsme namontovali plastové okno, pro vyrovnání při montáži jsme použili dřevěné špalíky a klínky.
    8. Vnitřní stěny pečlivě omítneme a natáhneme štuk – okno i dveře během prací zakrýváme fólií.
    9. Kameny z rozebraných původních vstupních schodů zachováme a použijeme pro nový vstup do domu.
    10. Venkovní zdi nahodíme vápennou omítku a zahladíme štukem, v rozích při práci použijeme vodící lišty. Spáry v soklu vymažeme spárovací hmotou a dílo je hotové jak zvenku, tak zevnitř.

    Střecha

    Nahazování venkovní omítky, foto Zuzana Nielsenová

    Stavební dílo dokončuje střecha, na níž závisí životnost a trvanlivost celé stavby. Běžná je dnes i konstrukce krovů o malých sklonech. Jsou to jednoduché konstrukce z fošen ztužené z prvků typu vazníků se zatlačovacími styčníky z plechů s trny. Střešní systém i u malé přístavby sestává z nosné konstrukce krovu, laťování a bednění, pojistné hydroizolace, tepelné izolace, parotěsné zábrany a eventuálně i vnitřního obkladu. My jsme dřevěnou konstrukci ve finále zakryli sádrokartonem a střechu lehkou krytinou – kanadským šindelem.

    Text Zuzana Nielsenová