Výroba králíkárny

králíci v králíkárně
Králíci na podestýlce, foto med

Králíkárna má k zdravému vývoji králíků zaručit čistý a suchý prostor odpovídajících rozměrů, světlo, čistý vzduch, přiměřenou teplotu a také klid. Výroba králíkárny vyžaduje jen základní zručnost a znalosti. Nejběžnější bývá patrová králíkárna, která není náročná na prostor a zároveň při její konstrukci spotřebujeme méně stavebního materiálu.

Patrová dvoukotcová králíkárna, foto archiv

Pro chov králíků na maso můžeme postavit větší králíkárnu, která bude trvale umístěná na dvorku nebo na zahradě a na zimu, kdy si ponecháme jen chovný pár či jen samice, můžeme vyrobit dvoukotcovou přenosnou králíkárnu, kterou při velkých mrazech umístíme třeba do stodoly. Jinak zvířata mohou být celoročně vystavena přímému vlivu počasí. Prospívá jim to, jsou otužilí, zdraví a tvoří se jim kvalitní kožka. Uzavřené prostory jako sklep nebo garáž nejsou pro králíky vhodné.

Plánek

Než se pustíme do stavby, načrtneme si plánek a detailně zejména potřebné rozměry jednotlivých částí. Zvážíme je podle toho, kolik a jaké králíky budeme chovat. Počítáme přitom s tím, že jeden kotec je pro jednoho, nejvýše pro dva králíky. Králice s mláďaty potřebuje více místa, nejlepší je propojit dva kotce. Při stavbě králíkárny šestikotcové jsou vhodná tři podlaží, čtyřkotcové postačí dvě podlaží. Není na tom nic složitého. Zkonstruujeme kostru z trámků, podlahy se sklonem dozadu pro odvod moči, opláštění a střechu s přesahem. Ani dvířka nejsou obtížná.

Králík na podestýlce a na PVC krytině, foto med

Doporučené rozměry jednotlivých kotců (hxšxv)

  • Trpasličí králík: 60 x 80 x 40-50 cm
  • Malá rasa 70 x 110 x 50-60 cm
  • Střední rasy 80 x 120 x 60-70 cm
  • Velké rasy 80 x 140 x 70-80 cm
  • Obří rasy 80 x 180 x 70-80 cm

Podlaha králíkárny

Třípatrová dvoukotcová králíkárna, foto med

Podlaha králíkárny závisí na tom, zda zvolíme chov na podestýlce nebo na roštech. Podlážky by být měly snadno vyměnitelné, nejlépe z prken s nepropustným povrchem. OSB deska není vhodná, protože se budou loupat a králíci ji rychle prokoušou. Při chovu na podestýlce můžeme prkna chránit starým linoleem nebo PVC krytinou, kterou necháme ohřát na slunci a při finálním usazení v rozích ho změkčíme horkovzdušnou pistolí. Dobře položenou krytinu králíci nezničí, nebo až za dlouho. Chov na roštové podlaze má taky své plusy a mínusy, králíci jsou v čistotě, protože trus propadá rošty, ale ty se občas ucpávají, a také mohou zvířatům způsobit otlaky.

  • Chov na podestýlce: patří k nejstarším a v drobných chovech nejrozšířenějším. Nepropustnost podlážek můžeme vyřešit položením linolea, PVC fólie, impregnací nebo pozinkovaným plechem. Podestýlka v zimních měsících zatepluje kotec a králíci netrpí otlaky. Její nevýhodou je nedostatečná hygiena, proto musíme kotec často čistit a dezinfikovat (např. Mistralem), a to asi jednou týdně. Podestýláme hobliny a slámu, lépe pšeničnou, neboť žitná může bílým králíkům zbarvovat srst.
  • Chov bez podestýlky a na roštových podlahách je vhodnější způsob ochrany králíků před stykem s výkaly. Musíme ale pravidelně kontrolovat průchodnost roštu, který se může ucpat krmivem, nebo trusem. Navíc tento způsob chovu není pro králíky zrovna příjemný a někteří dokonce trpí otlaky tlapek. Plastové rošty různých rozměrů lze koupit hotové, stejně jako další vybavení, například napáječky.

Kostra a stěny

Velká třípatrová králíkárna, med

Na kostru a nohy králíkárny použijeme trámky, které můžeme zpevnit ocelovými úhelníky 30 x 30 x 3 mm. Dřevo, které použijeme na kotce, by mělo být hladké a ekologicky ošetřené, kvůli bezpečí a zdraví zvířat. Boční a zadní stěny můžeme vyrobit z překližky, nebo tzv. melamínu (polaminovaná dřevotříska) či sololaku, opatřeného z obou stran tvrdým povrchem, odolným prokousání a moči.

Dvířka s pletivem

Rám dvířek opatříme kvalitnějším bodově svařovaném pletivu. Klasická rabicka (králíkářské pletivo) je málo odolná, králíci od středního plemene výš by ji brzy zničili. Také je vhodné zhotovit vyjímatelné předsádkové prkénko, které osadíme před dvířka kotce. Zabráníme tak případnému vypadnutí mláděte nebo neposedného králíčka při otvírání dvířek. Prkénko by se mělo být asi 12 cm vysoké.

Střecha

Střešní konstrukce, foto archiv

Střechu uděláme s mnohem větším přesahem dopředu, a to o 50-70 cm vepředu a 20 cm vzadu. Králíkárny ve volném prostoru tak budou lépe chráněné proti dešti i proti slunečnímu žáru. Střechu lze udělat z prken pokrytých klasickou lepenkou, kanadským šindelem, nebo použít i vlnitý makrolon či plech.

Pracovní postup stavby králíkárny

Dvířka s pletivem opatřená závěsy – panty, foto archiv
    1. Připravíme si potřebný materiál – ohoblované trámky a prkna, závěsy – panty, kování a vruty v nerez úpravě, materiál na střechu a pletivo do dvířek. Popř. podlahové rošty, ocelové úhelníky, pítka apod. Budeme potřebovat základní truhlářské nářadí – pilku, šroubovák, hoblík, brusku, svěrky, kladivo, vrtačku…
    2. Nakreslíme plánek a propočítáme spotřebu materiálu. Smontujeme základní kostru králíkárny. Nohy z trámků zpevníme ocelovými úhelníky 30 x 30 x 3 mm.
    3. Ke kostře upevníme boční a zadní stěny ze zvoleného materiálu, který bude dostatečně odolný králičím zubům i moči. Konstrukci postavíme na plánované místo na dvorku nebo na zahrádce.
    4. Vložíme podlážky, které stavbu zároveň zpevní a usnadní nám tak další manipulace. Měly by mít mírný sklon dozadu a v zadní části jednotlivých kotců 0,5-1 cm spáru pro odtékání moči. Roštové lišty a rohy připevníme šrouby. Pro větší nepropustnost je můžeme utěsnit silikonovým tmelem.
    5. Nezbytným pomocníkem pro montáž předních dvířek je truhlářská svěrka. Opatříme je závěsy, jejich jednu část připevníme ke dvířkám a druhou ke kostře králíkárny. Otvory pro vruty správně vyměříme a předvrtáme. Stěny kotců mohou být vysouvací anebo je pevně připevníme např. spojovacím úhelníkem. Pletivo, stejně jako ostatní kovové součásti, by mělo být povrchově upraveno lakováním nebo žárově zinkované.
    6. Připevníme střešní konstrukce, která má lehký spád pro odvod dešťové vody. Je-li z prken, opatříme ji lepenkou nebo kanadským šindelem.
    7. Nakonec zabezpečíme dvířka zástrčkou, dřevěnou záklopkou nebo obrtlíkem, případně na ně připevníme na ochranu před zloději visací zámek.

    Text Zuzana Nielsenová