Zednickým praktikům je jasné kolik čeho, aby byla správně mastná malta a když není akorát, vědí hned, co jí chybí a lopatou dvěma bleskově zjednají nápravu. Ačkoliv některé tištěné návody zřejmě předpokládají, že amatér neobdařený okem praktika má na stavbě váhu a jiné pomůcky, aby obsah patřičných věder, pytlů i volně vysypaných fůr dokázal náležitě rozměřit, není tomu tak.
Proto máme zato, že uplatnění najde níže publikovaná pomůcka k výpočtu spotřeby. A to jak při nákupu a přípravě potřebných surovin, tak při vlastním míchání. Funguje to stejně jako v kuchyni populární hrníčková metoda. Koneckonců – na stavbě se může bez velkých cavyků hodit i rychlý koláč nebo bábovka…
Zapamatujte si proto
Ale zpět ke zdění či omítání, i když získanou zkušenost uplatníte i při betonování a dalších stavařských činnostech. Správné přepočty tedy zní:
- Jedno kolečko je deset až patnáct plných lopat, nebo asi 0,6 krychlového metru materiálu, případně šest set litrů.
- Jeden krychlový metr je tudíž šestnáct až sedmnáct koleček.
- Klasické stavební vědro čili kýbl má obsah deset litrů tedy 0,01 krychlového metru.
Co je malta
Definice sice žádný dům nepostavila, ale neuškodí. Malta je směsí pojiva – vápna, cementu nebo sádry, přírodního nebo umělého plniva – písku, kamenné nebo keramické drtě a moučky či strusky a samozřejmě vody. V některých případech se používají přísady, například barvy. Podle účelu malty dělíme zdicí, omítkové a mazaninové.
Rukama nebo strojem
Ruční příprava malty ve vědru nebo v kolečku znamená, že přísady a pojiva nasucho promícháme zednickou lžící a pak přidáme vodu. Hašené vápno se smíchá s vodou a trochou písku na hustou, tekutou masu. Přisype se zbytek písku a vše se pečlivě promíchá. Při strojní přípravě – tedy v míchačce – do bubnu dáme nejdřív vodu a poté pojivo, až následně písek. Když bude řídká, zahustíme ji stejnými díly pojiva a písku.
Co je na co dobré
Vápna známe vzdušná (například hašené vápno, vápenný hydrát), dále hydraulická, která tvrdnou i bez přístupu vzduchu, a na trasová vápna, která vznikají přidáním trasu – vulkanické tufové horniny. Cement se nejčastěji používá portlandský, jež je pro svépomocné práce nejlepší. Sádry používáme k omítkářským a podlahovým pracím, ostatně jsou součástí řady stěrkových hmot. Štukatérskou vždy přidáváme do vody a nikdy naopak. Stavební sádra obvykle obsahuje zpomalovač tuhnutí, což prodlužuje čas její zpracovatelnosti. Jemný písek (průměr zrn do 0,25 mm) slouží k přípravě jemných omítek – bez štrapáce ovšem je koupit je hotové. Z hrubozrnného písku (průměr zrn do 8 mm) vyrábíme zdicí a omítkové malty a mazaniny. Štěrkopísek (průměr zrn do 60 mm) se používá k výrobě betonů.