Drží-li se v domě vlhkost, budeme muset udělat něco opravdu radikálního, abychom tomu zabránili. Z vlhkosti vznikají plísně, které ohrožují naše zdraví a také životnost konstrukčních prvků a stavebních materiálů se ve vlhkém stavení významně zkracuje. Vlhké zdivo snadno poznáme a jistě jsme se s ním již setkali. Mívá podobu takzvaných map – výkvětů vykrystalizovaných solí a také fasáda je poškozená, omítka zpuchří a opadává…
Objevíme-li znaky vlhka na svém domě, je nejvyšší čas jednat. Fleky na fasádě, opadávající omítky, houba a plísně jsou nejen estetický a hygienický malér, ale i problém stavební a technicko-konstrukční. Navlhlé konstrukce totiž rychleji podléhají zvětrávání, takže materiály a konstrukce se postupně rozpadají, až nakonec dojde k destrukci samotného objektu.
Co ještě způsobuje vlhkost
Nadměrná vlhkost v konstrukci je odpovědná za stoupající spotřebu energie potřebné k vytápění objektu. O plísních na stěnách interiérů i v konstrukci již byla řeč. Ty mohou být příčinou nejrůznějších nemocí. Vlhkost na fasádách snižuje funkčnost, stabilitu a stálost stavebních materiálů, ostatně i z nich se mohou po čase uvolňovat škodliviny. Vlhké zdivo prostě omezuje použitelnost, bezpečnost a požadovanou funkčnost domů.
Voda ve všech skupenstvích
Pronikání vlhkosti do stavebních konstrukcí zabráníme, když objekt komplexně zabezpečíme proti vodě v každém skupenství a s jakýmkoli chemickým složením, a to od základů až po střešní konstrukci, protože trvalé odvodnění a následné zabezpečení suchých stavebních konstrukcí je nezbytnou podmínkou úspěšné rekonstrukce objektů. Voda se totiž ve zdivu vyskytuje obvykle ve všech skupenstvích. Proniká stavebním materiálem, který tím ztrácí původní vlastnosti, jako jsou tepelně-technické parametry, soudržnost a kompaktnost, a zhoršují se i jeho další vlastnosti. To zároveň podmiňuje vznik fyzikálních jevů mezi poměrně stálými vlhkostními a tlakovými podmínkami v interiéru a proměnlivými v exteriéru. Jsou to:
- Difuze – průchod vlhkosti konstrukcí.
- Transmise – šíření vlhkosti v konstrukci.
- Kapilární vzlínavost – voda se tlačí od základu zdivem nad úroveň terénu, kde se odpařuje.
Zasolené zdivo
Je-li zdivo zasolené, nepříznivé účinky vlhkosti se zvyšují. Soli obsažené ve vodě prosakující z podloží nebo ze stavebních materiálů se vysrážejí. Některé soli jsou hygroskopické, tedy ve větší míře váží vlhkost z okolního prostředí a krystalizují v pórech zdiva, několikanásobně zvětšují svůj objem a výrazně porušují chemickou mřížku stavebního materiálu.
Sanace
Správné sanační opatření a odstranění příčin navlhnutí by mělo vycházet z profesionální diagnostiky a důkladné analýzy příčin. Prevencí je samozřejmě pravidelné čištění, běžná údržba a okamžitá oprava konstrukcí a instalací, které by v případě poškození umožnily volné vodě dlouhodobě zvlhčovat stavební konstrukce. U starých objektů zjistíme stupeň vlhkosti a obsah škodlivých solí – na postižených místech se vrtáním nebo sekáním odeberou vzorky, které nám po chemické analýze poskytnou kompletní informaci o stavu zdiva. Povrchovou i spodní vodu musíme odvést mimo dosah objektu drenážními trubkami nebo rozmanitými systémy vsakovacích a drenážních programů, systém povrchových a odtokových žlabů. Rovněž je preventivně chráníme spodní stavbu systémem odvětrávacích kanálů nebo upravit terén v okolí stavby. Až potom můžeme použít pasivní (nepřímé) a aktivní (přímé) sanační metody a vhodnou izolaci proti vniknutí vody do objektu.
Pasivní a aktivní metody
Nepřímé, pasivní metody nevyžadují speciální materiály ani velké investice. Zabrání nepřímému kontaktu konstrukce se zeminou a odpařovací plocha navlhlé konstrukce se zvětší. Avšak je-li vlhkost příliš vysoká, jsou vhodnější přímé, aktivní metody. Např. vytvoření průduchů laminátovými panely s vlnovkovým profilem, které v dotyku se základovými konstrukcemi umožňují odvětrávání. Vhodné je využití principu odvětrávaných fasád, zejména tzv. odvětrávaný sokl, kterým uniká nahromaděná vlhkost z vlhkého zdiva, aniž poškozuje omítky a zdivo nad ním. Použít lze i plasticky profilované fólie, které přikládáme na zdivo částí s výstupky, čímž se vytváří prostor na provětrávání a odvod nadbytečné vlhkosti. Právě profilace umožňuje zdivu dýchat. Fólie volně překryjeme, což umožní trvalé provětrávání výfukovou spárou. Můžeme použít i sanační omítky, které strukturou zabezpečují odpařování vlhkosti ze zdiva tak, že povrch omítek zůstává suchý bez živných podmínek pro vznik plísní a hub. Sanační omítky vlhkost snižují, ale neodstraňují ji ze zdiva natrvalo.