Příčinou vlhkých stěn ve sklepě bývá většinou špatné vnější utěsnění zdiva. Pomůže jediné – sanace základů domu, tedy vykopat a znovu utěsnit. Výkop podél základu domu nesmíme kvůli ohrožení statiky domu vést souvisle pod úrovní základové spáry, ale bude hluboký nejvýše 5 až 10 cm nad ní. Jedna z metod odvlhčení je vložení těsnicí desky Styrodur 3035 CS.
Vložením nopové fólie se vytváří separační vzduchová mezera, která se provádí bez přívodů a odvodů vzduchu, pouze se nahoře ukončuje „Z“ lištou, kudy se vlhkost může odpařovat. V případě velké vlhkosti stěn bychom měli aktivně větrat plošné dutiny z vnější strany objektu systémem desek IPT, které jsou z tvrzeného polyetylenu HDPE a mají výšku nopu 7 cm, takže vytvořená dutina bude opravdu široká. Pro provětrání jsou v úrovni soklu přívodní otvory propojené potrubím s dutinou a odvětrávací otvory umístěnými pod okapem. Potrubí uložíme v drážce zdiva. Výkop se zasype štěrkem a je nutná dobrá drenáž pro odvod vody. Sanační práce je vhodné provádět za pěkného počasí.
Pracovní postup
- Zdivo základů odkryjeme až po sokl budovy. Nemáme-li k dispozici minibagr, musíme si vystačit s krumpáčem a lopatou. Zeminu na vnější straně výkopu překryjeme fólií a zajistíme ji tak proti sesouvání.
- Ze zdi odsekáme uvolněnou omítku a ze spár uvolněnou maltu. Nová omítka drží jen na pevném podkladě. Proto vyškrábeme i porézní maltu ze spár. Spáry důkladně vymeteme nebo vyčistíme stlačeným vzduchem, případně vysokotlakým čističem, abychom je zbavili všech uvolněných částic. Necháme několik dní na vzduchu vyschnout.
- Vyschlé zdivo ošetříme podkladovým nátěrem, aby na něm dobře držela omítka. Sanační omítku rozmícháme s vodou podle návodu výrobce.
- Rozmíchanou maltu naneseme zednickou lžící na hladítko. To při nanášení malty držíme mírně nakloněné; přitiskneme a maltu naneseme na zeď.
- Po 30 až 90 minutách maltu uhladíme dřevěným, plstěným nebo navlhčeným molitanovým hladítkem. Podle tloušťky nanesené vrstvy potřebuje malta na vyschnutí zhruba 48 až 72 hodin, řídíme se pokyny výrobce!
- Hladítkem naneseme těsnicí bitumenovou hmotu, vnitřní rohy a místa styku se zemí vypracujeme jako zaoblené vyduté přechody. Pokud je půda nepropustná a hromadí se v ní průsaková voda, naneseme dvě vrstvy o celkové tloušťce až 7 mm.
- Asi po dvou dnech přijdou na řadu těsnicí desky (v našem případě Styrodur 3035 CS), na které naneseme v pravidelných odstupech „koláče“ bitumenu a přilepíme je. Desky jsou opatřené stupňovitou drážkou, takže do sebe dobře zapadají a chrání bitumenovou vrstvu před poškozením zeminou.
- Aby se v základech nedržela voda, můžeme použít drenážní fólii Delta-Terraxx. Tato profilovaná fólie působí jako plošná drenáž, na vrcholcích nopů je navařená filtrační geotextilie, která zabraňuje zanášení nopové struktury. Delta-Terraxx tvoří druhý vodonepropustný obal pro všechny typy zatížení vlhkostí – prosakující, zemní i vzduté vody.
Zatopený výkop
Pokud je výkop hodně dlouhý, zvyšuje se riziko, že před dokončením prací přijde déšť. Když je zemina hodně jílovitá, jako v našem případě, zachycená dešťová voda nedotéká. Je to jeden z důvodů, proč zdivo ve sklepě vlhlo – natahovala se do něj po léta hromaděná vlhkost při dešti. Odstraňování vody z výkopu kbelíkem a lopatou je namáhavé. Snazší je to s použitím ponorného čerpadla na odpadní vodu. Sledujeme předpovědi počasí a při dlouhodobější předpovědi slunečného počasí provedeme práce co nejrychleji, pokud možno na jeden zátah.
Drenáž
Aby se prosakující dešťová voda nehromadila u soklu budovy, vybudujeme drenáž. Drenážní trubku položíme tak, aby měla sklon zhruba 1 % k nejhlubšímu místu (odvodňovací kanál nebo průsaková šachta). V nejvyšším místě musí trubka ležet nejméně 20 cm pod úrovní povrchu základů a nesmí nikde přečnívat. Drenážní příkop nevyplňujeme jílovitou zeminou, ale štěrkem a oblázky (přímo nad drenážní trubkou, jinak se perforace zanese blátem). Dešťová voda tak kontrolovaně odtéká. Přispívá k tomu také vertikálně uložená drenážní fólie.