Vysoké domy stísněné na drahých parcelách vyvolaly potřebu dostat do nich víc světla. Tak se na sklonku devatenáctého století narodily luxfery. Tyto skleněné cihly, nebo lépe tvárnice, velmi často užívali architekti především v období mezi světovými válkami. Prosvětlovali jimi obytné prostory, užitkové stavby i průmyslovou architekturu. Sklobetonové tvárnice – luxfery v bytě přinesly skutečně do tmavých míst světlo a zároveň umožnily v nich zachovat intimitu.
Skleněné tvárnice prošly určitým konstrukčním vývojem a dnes jsou v nové výstavbě i rekonstrukcích – tam, kde je možné zohlednit jejich vyšší hmotnost, bohatě využívány. I interiér dovedou překvapivě proměnit, jako ostatně každý prvek, který čaruje se světlem.
Co je luxfera
Představují ji dva velikostně identické lisované skleněné nebo sklobetonové díly spojené a zachovávající uvnitř mírný podtlak – asi jaký nám vznikne v zavařovačce. Barva luxfer je většinou čistě transparentní nebo matová, ale sklo lze také už při tavbě zabarvit speciálními pigmenty. Nebo je syntetická barva vstříknuta do hotového odlitku – první způsob zaručuje stabilitu zbarvení, druhý zase jeho větší sytost a jednotnost – tak si vyberte. Dekor luxfery, který vzniká ve formě na vnitřní straně odlitku, určuje to, jak blok bude lomit světlo. Vnější povrch je hladký a snadno se čistí.
Technické výhody
Díky luxferám, jak jsme uvedli, lze prostor prosvětlit a vizuálně odlehčit. Jejich smysl není ale výlučně dekorativní, uplatní se i v naší honbě za materiály, které v domě ušetří provozní energii. Luxfery totiž vykazují dobrý tepelný odpor a jistě pozoruhodný je i fakt, že dost dobře zvukově izolují. A samozřejmá výhoda je, že sklo nehoří. Proto luxfery použijeme na neprůhledné, ale průsvitné příčky (a dokonce i na stropy). Velmi často slouží na fasádách, třeba k prosklení schodiště. Luxfery jsou čtvercové, ale nabídka zahrnuje i ukončovací a rohové tvarovky. A nemusíme jimi jen zdít (což není nejčistší práce, ale je nejlacinější), ale můžeme je nově i lepit.
Zděné luxfery
Klasicky stavíme skleněné tvárnice na betonový sokl a spojujeme je maltou a kovovými výztužemi. Na stěnu a strop připevníme U profily s vloženými polystyrénovými páskami.
- Základnu vytvoří betonový sokl. Připevníme horní a boční profily. Do vlhké malty na soklu pak umístíme podle vodováhy první řadu luxfer.
- Vodováhou řadu zkontrolujeme. Svislé spáry vyplníme maltou a upěchujeme spárovačkou.
- Šestimilimetrovou kovovou výztuž vložíme do každé spáry, následuje další vrstva malty a další luxfer. Usnadnění zdění představuje lať, kterou upevníme svorkami vždy ve výši horního okraje luxfer.
- Prostor mezi poslední řadou luxfer a stropem vyplníme maltou a necháme osmačtyřicet hodin zatvrdnout. Pak luxfery očistíme houbičkou.
- Práci dokončíme spárovací hmotou vhodnou pro luxfery. Spáru mezi luxfery a stěnou utěsníme akrylem.
Lepené luxfery
Pokud neradi zdíme, místo malty můžeme použít techniku lepení plastových profilů mezi luxfery. Nakonec práci vyspárujeme, čímž dosáhneme klasického vzhledu. Je to způsob jednodušší, ale dražší.
- Profil pod první řadu luxfer uřízneme na potřebnou délku a naneseme na něj speciální lepidlo. Přitiskneme ho na hladký a čistý podklad. Také po straně podle vodováhy srovnáme a nalepíme profily.
- Nyní na horní stranu profilů naneseme lepidlo a usadíme do rohu první blok. Mezi jednotlivé luxfery lepíme krátké profily. V rohu použijeme speciální rohovou luxferu.
- Po dokončení první řady naneseme lepidlo na horní stranu skleněných tvárnic a vše opakujeme v následujících řadách. V rohu profily neřežeme na pokos, ale usazujeme je v jednotlivých řadách střídavě přes sebe.
- Horní řadu luxfer zakončíme profily a stěnu vyspárujeme vhodnou flexibilní hmotou. Povrch očistíme houbičkou a vyleštíme suchým hadrem.
- Všechno vytvrdne za tři dny. Pak utěsníme spoje se stěnou, stropem a podlahou elastickou spárovací hmotou.