Jestliže si chceme rozšířit prostory pro bydlení a máme rodinný domek s nevyužitou půdou, můžeme právě zde vybudovat obytné podkroví. Než se pustíme do práce, měli bychom zvážit, jaké prostředí zde chceme vytvořit. Co všechno k tomu potřebujeme a jaké úřady je nutné oběhat pro úpravy půdních prostor?
Bez ohledu na to, chceme-li na půdě vybudovat pokoj, kancelář nebo celý podkrovní byt, měli bychom nejprve promyslet jejich půdorysné řešení.
Uspořádání prostoru
Čím více funkcí prostoru je třeba skloubit, tím je úkol těžší. Chceme-li se do podkrovního bytu přestěhovat s celou rodinou, určitě ponecháme společné prostory otevřené. Velký prostor, ve kterém se nachází kuchyně a obývací pokoj, podtrhne originalitu místa. Pokud jde o uspořádání ostatních místností, existují zde větší omezení v oddělení a rozmístění pokojů. Čím více oddělených prostor budeme chtít, tím více dveří bude třeba. Vytvoří se tak zóny živějšího pohybu, kde nebude žádný nábytek. Kromě těchto zón ještě počítáme s místy situovanými přímo pod krovem, která se často využívají jako odkládací plochy, ale celkově představují omezení prostoru. Optimální je tedy prostor co nejméně členit.
Dětské pokoje
Večerní debaty mezi dospělými, sledování televize a další aktivity vyžadují, abychom dětské pokoje oddělili od prostor ostatních. Pro tyto dvě oddělené zóny je půdní prostor ideální. Jeho přátelská atmosféra, zkosené stropy a krovy vytvářejí příjemná zákoutí a činí z podkroví oblíbené místo.
Prostor pro rodiče
Pro udržení harmonického soužití bude lepší, když si zařídíme vlastní oddělené klidné prostory v podkroví. A to zejména, máme-li dospívající děti. Pracovna je zásadní otázkou životního stylu a denního rytmu. Pokud jeden z partnerů pracuje dlouho do noci na počítači, nebo naopak ráno brzy vstává, není soužití v otevřeném prostoru snadné. Raději vytvoříme pracovnu jako vlastní uzavřenou místnost.
Koupelna
Rodiče by měli mít v optimálním případě samostatnou koupelnu, s vchodem přímo z ložnice. Vanu můžeme umístit většinou přímo pod krov, zatímco sprchový kout vyžaduje větší prostor na výšku.
Potřebná dokumentace
Půdní vestavby podléhají stavebnímu řízení. Stavební úřad vydáním stavebního povolení potvrzuje, že projekt je v souladu s územním plánem a všemi závaznými předpisy. Součástí rozhodnutí o stavebním povolení jsou závazné podmínky pro realizaci. Teprve na základě stavebního povolení můžeme v projektu navržené stavební úpravy provést. Kromě projektové dokumentace předložíme příslušnému stavebnímu úřadu statické posouzení, požární zprávu, doklad o právu disponovat s prostorem a souhlas majitele domu s navrhovanými stavebními úpravami. Součástí projektové dokumentace by mělo být i zajištění přístupu do zbývající části půdního prostoru pro případné opravy a nebo třeba přístup pro kominíka.
Kdy žádat o stavební povolení?
Stavební povolení potřebujeme pro stavební úpravy a změny v užívání části stavby, kterými se zasahuje do nosných konstrukcí, které mění vzhled stavby, případně vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí. Povolení si můžeme obstarat sami nebo se obrátíme na projektanta. Projektová dokumentace podaná na stavební úřad musí obsahovat veškeré náležitosti. Pokud stavebními úpravami nezasáhneme do nosných konstrukcí budovy a vnějšího vzhledu objektu nebo chceme-li upravit a zařídit interiéry, aniž by se taková úprava viditelně dotkla vnějšku budovy nebo jeho polohy, nemusíme se na projektanta obracet. Projektant může provést kontrolní prohlídku domu a zhodnotit proveditelnost projektu. Lépe analyzuje strukturu domu, může nám navrhnout různá řešení, poté vyhlásit výběrové řízení, vybrat firmu, která provede požadované úpravy, a dohlížet na naši stavbu. Poradí nám i s technickými otázkami atypických staveb. Zrealizuje náš projekt a může být i ideálním prostředníkem mezi námi a stavebními firmami.
Kolaudace
Po dokončení stavby v souladu s vydaným stavebním povolením je nutné získat kolaudační rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem a teprve na jeho základě budeme moci nově vybudované prostory užívat k bydlení. Kolaudační rozhodnutí je důležitým podkladem i ve vztahu ke katastru nemovitostí. Příslušný katastrální úřad totiž teprve na základě předloženého pravomocného kolaudačního rozhodnutí může zapsat nově vybudované jednotky jako dokončené do katastru nemovitostí.
Co je hrubá zastavěná plocha a co čistá užitková plocha?
Hrubá podlažní plocha stavby je rovna součtu ploch všech podlaží vymezených vnějším obrysem budovy. Čistá užitková plocha je rovna součtu podlahových ploch místností všech podlaží bez plochy komunikací a plochy technického vybavení.
Kdy podáváme ohlášení stavebnímu úřadu?
Ohlášení stavebnímu úřadu podáváme v případě změn v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, jimiž se také nemění její vzhled a nevyžadují se posouzení vlivů na životní prostředí. Pokud dochází ke změnám vnější podoby budovy (vchody, vikýře, mansardové okno, střešní okna…), nutně žádáme o stavební povolení. Doklady a dokumentace, které doložíme k ohlášení, jsou stejné jako u stavebního povolení. Rozhodnutí stavebnímu úřadu by mělo přijít do 40 dnů. Pokud ho nedostaneme, můžeme začít stavět. Vydání stavebního povolení trvá 30–60 dní a platí se za ně správní poplatek. Úřad stavbu nepovolí, pokud je například v rozporu s regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo jestli s ní nesouhlasí některý dotčený orgán. Proti zamítnutí žádosti nebo zákazu ohlášené stavby se lze odvolat na nadřízeném úřadě.