Nejlépe chutnají vajíčka čerstvá, právě snesená, což ovšem předpokládá, že si slepice chováme sami. Nejenže je třeba znát a důsledně dodržovat základní pravidla správného chovu, ale především nás čeká stavba kurníku.
Protože na slepičím trhu je mnoho plemen, bývá složité vybrat si to, které nám nejlépe vyhovuje. Většinou volbu zúžíme na podmínky, ve kterých plemeno chováme, s přihlédnutím k užitkovosti a našim dalším záměrům s chovem. Vyjít bychom ale měli z velikosti kurníku a jeho orientace v prostředí. Po stavbě králíkárny se můžeme směle pustit do stavby kurníku.
Velikost kurníku
Velikost zvolíme podle předpokládaného počtu chovaných kusů slepic, přičemž odborníci za optimální prostor pro jeden kus považují zhruba 0,5 čtverečního metru. Znamená to, že pro 20 slepic už stavíme pořádný kurník, přibližně o rozměrech deset čtverečních metrů základu a 2,20 metru výšky. Stavbu s ohledem na povětrnostní podmínky situujeme na jih až na jihovýchod. I okno, které je nedílnou součástí správného kurníku, budujeme na jižní straně, abychom slunečním paprskům umožnili snadný a brzký přístup k jeho opeřeným obyvatelům.
Stavba kurníku – typy
Kurník může být dřevěný, s podezdívkou, nebo celý zděný. Tak ho můžeme zateplit tak, aby stěny nepromrzaly. Střecha stačí pultová s lehkou krytinou. U dřevěné stavby stěny zdvojíme a střechu podbít tak, aby mezi krytinou a prkny stropu byl prostor pro vzduchovou izolaci. Dřevo natřeme impregnačním nátěrem, vnitřek vybílíme vápnem. Podlaha může být dřevěná, cihlová nebo betonová, s hladkou úpravou povrchu, aby ji šlo co nejlépe čistit. Jako podestýlku používáme hrubé hoblovačky nebo kvalitní řezanku z ječné či pšeničné slámy. Vzhledem k izolačním schopnostem, vsakování a absorpci trusu by její vrstva měla být nejméně deseticentimetrová. Podestýlku měníme podle potřeby, s ohledem na míru znečištění, nejméně však jednou za čtrnáct dní. Pro čištění kurníku je výhodné, aby měl takové rozměry, ve kterých můžeme pohodlně uklízet a dosáhneme do všech koutů. Také zde musí být možnost dobře větrat.
Otázky kolem zateplení
Mezi odbornou veřejností panuje o potřebě izolace spor. Jedna strana tvrdí, že jde o jednoduchou stavbu, která izolaci nepotřebuje, přičemž chlad je navíc dobrou prevencí před parazity. Slepicím, které mají kvalitní peří, prý stačí vlastním tělem vyhřáté prostředí s teplotou pět stupňů nad nulou, protože v zimě stejně spíše odpočívají… Druhá strana namítá, že se slepice místo snášení vajec zaopatřují na ochranu před mrazy peřím. To znamená, že po celou dobu mrazů vejce nesnášejí a mají zbytečně dlouhou přestávku, kterou můžeme izolací výrazně zkrátit. A čmelíkům a dalším parazitům se slepice brání popelením.
Okno
Protože v zimě slepice tráví většinu času v kurníku, vybavíme stavbu oknem. Mělo by mít dvojité sklo, aby se interiér stavby průsvitem světla v dobách mrazu účelně vyhříval. Doporučené rozměry tohoto okna pro kurník s dvaceti slepicemi jsou přibližně 1,5 m výšky a 2,1 m šířky. Pokud je zadní stěna orientována na sever, omezí se vliv chladného větru a sníží riziko prochladnutí drůbeže.
Hřad a trusníky
Slepice jako všichni ptáci ze strachu před napadením přespávají ve větvích, v kurníku na hřadech. Hřad umístíme nejlépe při severní zdi (okno na jih). Měl by být vyjímatelný, vyrobený z kvalitního dřeva, z latě se sraženými hranami šířky přibližně 4 cm, tloušťky 2,5 cm. Pro větší počet slepic potřebujeme hřadů více, a ty pak mají být od sebe vzdálené zhruba 40 cm. Nevhodný je hřad z kulatiny, protože vystavuje hrudní koš slepic přílišnému tlaku. Pod hřadem, od země vzdáleným nanejvýš 100 cm, můžeme umístit ve výšce 45 cm trusníky. Důležitá je ovšem ona metrová vzdálenost, a to pro ochranu slepic při sletu z hřadu. Dopadem na nohy z větších výšek totiž dochází k otřesům vnitřních orgánů, zejména pak vaječníků a nálevky vejcovodu, což může vést ke snížení počtu snesených vajec. Proti slétání instalujeme slepicím slezový žebřík – na prkno nabijeme asi 10 cm od sebe dřevěné latě.
Stavba kurníku pro slepice
Kurník rozdělíme na noclehárnu, tedy hřad, a hrabárnu, kde by měla dobře přístupná hnízda. Pod hřady by měl být trusník – rovná dobře čistitelná plocha. Zařídíme-li v zimě přisvícení, prodloužíme slepicím den a tím i snášku. V noclehárně slepice musí vidět, jinak si nesednou. Trusník pod hřady je deska upevněná ke stěně. Ideální je, když jsou hřady sklápěcí ke stěně, deska se pak dobře čistí. Hnízda zabudujeme s „výsypkou“ ven. Dno je do svahu, škvíra na vejce a venku je otevírací truhlík. Slepice vejce nerozšlápnou a nesežerou.
Text Zuzana Nielsenová