V románech a dětské představivosti jsou půdy úžasný prostor. Místu pod střechou ale v praxi bývá ve srovnání s ostatními prostorami domu věnována jen malá pozornost. Často tam není nic, jen pavučiny a chcíplý holub za komínem, jinde skladiště krámů. Přitom půda po využití přímo volá. Pokud ji nelze přestavět na obytné podkroví, může sloužit k sušení prádla, vybudovat tady hernu pro děti, domácí fitko nebo pokoj pro hosty. Jak se tam ale bezpečně a pohodlně dostat? Lézt po žebříku? Pevný žebřík zabírá místo a není ani bezpečný. Postavte tam rozkládací nebo sklopné zásuvné schody na půdu opatřené na stropě krycím příklopem.
Situaci nám ulehčuje fakt, že takové půdní schůdky jsou k dostání už hotové včetně příklopu. Provedení je různé a cena poměrně dostupná. Protože se v podstatě jedná o skládačku, vestavbu zvládneme sami. Chce to jen pečlivost. Pokud ale chceme dosavadní umístění vstupu na půdu z nějakého důvodu změnit, musíme dát pozor abychom nezasahovali do trámové nosné konstrukce. Pokud musíme, bude dobré poradit se s odborníkem na statiku nebo s architektem.
Typy zásuvných schůdků
Výhodou zásuvných schůdků je, že tam, kde je půda méně frekventovaná, slouží jen když jsou potřeba, čili průběžně nepřekážejí. Rozdělujeme je na několik typů, z nichž základní jsou tři. Jsou zásuvné schůdky nůžkové, které se skládají dohromady jako harmonika. Posuvné, u nichž se jednotlivé díly vysunují přes sebe. A sklápěcí s díly pospojovanými kloubovými závěsy, takže při skládání má jejich vzájemné postavení tvar písmene Z. Nůžkové schůdky jsou výhradně z kovu, zatímco posuvné a sklápěcí se dělají také ze dřeva.
Nůžkové schůdky
Ze všech tří typů jsou nůžkové schůdky nejnáročnější, pokud jde o konstrukci, což však na druhé straně vyvažuje fakt, že se nejsnadněji obsluhují. Po otevření příklopu je roztáhneme jediným pohybem ruky a ihned je pevně a spolehlivě postavíme. Je v nich totiž použit systém pružin, který významně zmenšuje nutně vynakládanou sílu na jejich použití. Některé typy jdou ještě dál a výrobce je vybavil elektrickým pohonem, takže k jejich rozložení stačí stisknout patřičný čudlík.
Posuvné schůdky
Podle výšky patra a předpokládaného prostoru pro složené schůdky který je na půdě můžeme použít posuvné schůdky se dvěma nebo třemi díly. Na délce stropního příklopu záleží, jak velké mohou ty schůdky ve složeném stavu být. Těžiště složených schůdků bude o málo dál, než bod, kolem něhož se složené schůdky při zasouvání otáčejí. Díky zvláštnímu kování jsou schůdky tohoto typu i ve vysunutém stavu velmi stabilní. Poskytují nezpochybnitelný pocit jistoty.
Sklápěcí schůdky
Typ sklápěcích schůdků nabízí nejméně složitou konstrukci. Seřizovací pružiny usnadňují postavení a zasunutí. U tohoto mechanického řešení lze navíc schůdky vytáhnout a zasunout bez vynaložení velké síly.
Od čeho začneme
Námi zvolené řešení je limitované prostorovými možnostmi. O tom, jaký typ schůdků použijeme, rozhoduje nejen prostor ve stropě, který máme k dispozici, ale také místo, kam konec schůdků opřeme. Vysunuté schůdky by totiž neměly být příliš strmé, protože jinak změní každou návštěvu půdy v solidní sportovní výkon a pokud na půdu něco poneseme, bude výstup obtížný. Rozměry obdélníkové plochy pod vysunutými schůdky – jejich základny – udávají výrobci v tabulkách připojených k technickému popisu schůdků. Vejde se zvolený typ? Když spustíme olovnici z okraje stropního otvoru na podlahu, můžeme zjistit, zda předpokládané umístění schůdků vyhovuje. Pokud ne, hledáme jiný typ schůdků nebo vhodnější polohu stropního otvoru, zejména v případě, že musíme stejně otvor ve stropě zvětšovat.
Co potřebujeme
O konkrétní montáži jednoho typu zásuvných schodů na půdu píšeme ZDE. Potřebujeme hotové schůdky – sestavené nebo v dílech, trámek pro příčku, pomocné lišty, dlouhé hřebíky nebo děrovaný plech a vruty, prkna pro obložení, překližku, lišty a prkna pro ochrannou mřížku, upevňovací šrouby. Z nářadí využijeme věci, které zpravidla máme v domácí dílničce: vodováhu, vrtačku, přestavitelnou podpěru, olovnici, úhelník a ruční pilu.