Fasádní omítky a práce s nimi

Fasádní omítky jsou nedílnou součástí vnějších stěn domu, který chrání před povětrnostními vlivy a dodávají mu estetický vzhled. Donedávna a někde i dnes se omítalo převážně jen ve třech vrstvách, tedy nejprve cementový postřik, pak nanesení hrubé jádrové omítky a nakonec jemný štuk. V současnosti se více využívá progresivnější metoda, jakou je aplikace suchých omítkových a maltových směsí.

V porovnání s klasickou ruční přípravou malt přímo na stavbě mají několik výhod – zejména jde o stabilní kvalitu směsi. Do míchačky nebo jiné nádoby, v níž připravuje směs sami, nahazujeme sice jednotlivé složky v určitém poměru, ale každá vhozená lopata písku, cementu, či vápna je jinak velká. Ani kvalita písku není vždy stejná, jeho vlhkost a zrnitost je nestabilní. Proto také kvalita fasádních omítek nebývala stejná. To se ale nestane v případě suchých, ve správném poměru namíchaných směsí.

Venkovní omítka

Venkovní omítka je určena pro obvodové zdivo. Vystavení povětrnostním vlivům, UV záření a hlavně teplotní výkyvy mezi dnes a noci, létem a zimou… klade na fyzikální vlastnosti fasády vysoké nároky. Vnější omítka musí vydržet tahy a tlaky od smrštění či roztažení vyvolaných změnou teploty, přenést napětí vznikající od teplotního spádu vzhledem k jejich tloušťce, vyrovnat se se změnou podkladu a při tom všem mít dostatečnou přídržnost k podkladu i odolnost proti vnějšímu mechanickému poškození.

Než začneme omítat

  • Podklad musí být suchý, bez solných výkvětů, nesmí být zmrzlý.
  • Musíme ho zbavit prachu a volných částic (nesmí se drolit).
  • Povrch by měl být co nejvíce rovný a spáry mezi jednotlivými cihlami či jiným zdivem by měly být zcela vyplněné.
  • Chceme-li zamezit vzniku trhlin, bude vhodné použít pod omítkovinu perlinku.
  • Na podklad vnějších omítek tři dny před nanesením jádrové omítky naneseme cementový nástřik.

Druhy omítek a jak na ně

– Hrubá omítka

Vápenocementová malta, kterou prudce nahodíme, obvykle na předem provedený postřik ze stejné, ale řidší malty. Její jádro pak povrchově uhladíme krouživými pohyby hladítkem. Tím se omítka tak zvaně utáhne a zpevní.

– Ozdobná omítka (např. strukturovaná)

Nahazujeme ji stejně jako omítku hrubou, ale do ještě vlhké utažené vrstvy malty vtlačujeme různé vzory fasádními válečky nebo zednickou lžící, dnem lahve a dalšími předměty.

– Hladká omítka

Postupujeme obdobně jako při vnitřních omítkách, jen s tím rozdíle, že pod vnější vrstvu musíme prudce nahodit řídkou vápenocementovou maltou.

– Štuková omítka

Štuk se obvykle dělá jako třetí vrstva po postřiku zdiva, kterým se srovnají nerovnosti a nahození jádrové omítky v tloušťce asi 12 mm. 3–4mm silný štuk pak tvoří konečnou vrstvu.

– Břízolitová stříkaná omítka

Směs břízolitu se stříká ručním strojkem a nanášíme ji až dodatečně na hladkou či štukovou omítku. Chceme-li omítku vícebarevnou, nastříkáme po zaschnutí první barvy barvu další.

– Škrábaná omítka

Směs prudce nahazujeme na celou plochu směrem shora dolů, a to na vyrovnanou, rýhami zdrsněnou a navlhčenou jádrovou omítku z vápenocementové malty.

Doba zrání

Jádrovou omítku v tloušťce 15 – 30 mm necháme zrát podle vzoru, že 1 mm = 1 den zrání. Tedy 15 – 30 dní. Abychom zamezili vzniku smršťovacích trhlin, měli bychom alespoň v prvních dnech omítky vlhčit a zároveň chránit před přímým sluncem.