Střechu je důležitá především pro funkci užitkovou, ale to neznamená, že nemůže být krásná. Mluvíme o zatravněné kvetoucí střeše, kterou si můžeme založit především na plochých střechách domu nebo garáže. Tak se tyto architektonicky nezajímavé ploché střechy stanou velmi atraktivními. Zatravnění střechy má i řadu ekonomických a ekologických důvodů, mimo jiné snižuje prašnost a hluk z ulice a žár letního horka. Vrstva vegetace střechu skvěle izoluje.
Úprava střešní zahrady se přitom může pohybovat od nejjednoduššího trávníku až po kompletní obytnou zahradu s různorodou výsadbou dřevin a bylin, s vodními plochami a příslušnými prvky zahradní architektury.
Statika střechy
Před zatravněním střechy domu konzultujeme své rozhodnutí se statikem. Ten zjistí a popřípadě i vyprojektuje možné zatížení konstrukce. Statické možnosti střechy jsou omezené a jako podklad slouží nepoškozená hydroizolace. Na jedné straně zajistíme, aby se ve vrstvě zadržovalo dostatek vody a na druhé straně je nutné, aby byla přebytečná voda bezpečně odvedena. Zeleň koření vždy v substrátu, pod ním se nachází filtrační vrstva, dále vrstva hydroakumulační, ještě jedna filtrační a drenážní. Souvrství bývá odděleno od hydroizolace dělící vrstvou. Toto rozdělení není striktní, někdy jedna vrstva plní více funkcí a záleží na firmě a jejích možnostech a nabídce. Pokud chceme na střeše pěstovat i keře a stromy, měli bychom nechat provést tak zvané intenzivní střešní zeleň. Počítáme s minimálně 90 cm substrátu, kotvením proti účinkům větru a zavlažováním s využitím automatických systémů. K tomu je třeba statický posudek, aby konstrukce takovou tíhu unesla.
Základní vrstvy střešní nástavby
Zelená střecha se zpravidla skládá z různých vrstev, přičemž spodní vrstvy by měly mít takové vlastnosti, aby fungovaly jako kvalitní ochranná vrstva pro hydroizolaci a zároveň poskytovaly možnosti pro nejrůznější využití střešní zahrady. Ať se rozhodneme pro jakýkoliv typ vegetačního krytu, skládá se střešní nástavba z následujících vrstev:
- Vrstva proti prorůstání kořenů
- Ochranná a akumulační vrstva
- Drenážní a akumulační vrstva
- Filtrační vrstva
- Střešní zemina – substrát
- Rostliny
Nevýhody zelené střechy
Nevýhodou střešních zahrad, hlavně při přestavbách stávajících střech, jsou relativně vysoké počáteční investiční náklady. Ty ale kompenzují úsporou energie a také tím, že po další léta nejsou zpravidla potřebné žádné opravy střešní konstrukci, ani její izolaci. Pokud je vše kvalitně provedené, prodlužuje se životnost až na hranici životnosti celého stavebního objektu. Vyšší finanční náklady na osázení rostlinami vyrovnávají nižší náklady na nutnou údržbu vegetací, i když pravidelná údržba je nezbytná.
Výhody zelené střechy
Ze stavebně-technického hlediska znamenají střešní zahrady dva základní přínosy. První spočívá v ochraně střešní konstrukce, zejména její hydroizolace, před přímými povětrnostními vlivy (škodí jí hlavně intenzivní sluneční záření a mráz), ve zvýšení její bezpečnosti a prodloužení její životnosti. Druhým je zlepšení vnitřního mikroklimatu v prostorách nacházejících se přímo pod střechou. Střešní zahrady jim skýtají účinnou tepelnou izolaci, v důsledku níž se v létě nadměrně nepřehřívají a v zimě zase naopak nadměrně nepodchlazují. Tato tepelná izolace střechy snižuje náklady na vytápění, případně klimatizování staveb neboli energetickou náročnost stavby. Mezi další přednosti patří, že zelené střechy snižují odtok srážkové vody o 10 – 50 %. Protože zbývající přebytečná voda odtéká postupně, snižují se náklady nutné k odvedení dešťových srážek. Povrch zelených střech zachycuje a filtruje prach a jiné škodliviny. Měkká vegetační vrstva zvuk pohlcuje, čímž se snižuje hlučnost.
Co na střechu zasadíme
Do zeminy s výškou do 15 cm se nejlépe hodí trvalky a traviny odolné proti suchu. Tato zeleň nevyžaduje závlahu a je celkově velmi nenáročná. Při dobře navržené skladbě zelené střechy není třeba žádná údržba, zalévání či hnojení. Pouze jednou za rok je nutná kontrola zelené střechy, a to z důvodu odstranění případných náletů. Rostliny postupně vytvoří různobarevné polštáře, které jsou zajímavé od jara do podzimu. Nejčastěji se používají různé druhy polštářovitě rostoucích Rozchodníků (Sedum album, S. spurium, S. reflexum), Mateřídouška (Thymus serpyllum) , Netřesky (Sempervivum), Kosmatec (Delosperma) a další skalničky. Z travin je to zejména Kostřava ovčí (Festuca ovina).