Zjednodušeně řečeno jsou v panelovém domě na bytových jádrech navěšené jednotlivé byty. To proto, že v jejich bezprostřední blízkosti probíhají důležité sítě, které byt zásobují energiemi a některé z nich zde do bytu ústí. Na to, jak je jádro důležité a také maximálně vytížené, mu projektanti nevěnovali zrovna moc místa. Protože léty používání tyto umakartové koupelny zestárly a opotřebovaly se, je dobré se podívat, není-li třeba s nimi něco udělat. Co třeba rychlá renovace umakartové koupelny.
Od stavební obnovy bytového jádra nás odrazuje finanční náročnost celé operace v řádu desítek tisíc, nechuť vyřizovat náležitá razítka a shánění řemeslníků, protože na některé stavební práce, rozvody a instalace je dnes třeba mít certifikát, a konec konců i fakt, že špatně naplánovanou rekonstrukcí nebo nečekanými zádrhely se můžeme octnout na čas bez záchodu a maximálně tak s jediným vodovodním kohoutkem. O renovaci bytového jádra ZDE.
Už se na to nedalo koukat
Pokud ale všechno funguje a nepřejeme si dělat dispoziční změny, nemusíme ani nic bourat. Šrámy koupelny chytře skryjeme a náš pohled osvěžíme něčím novým. Na staré jádro můžeme nalepit obkladové panely – desky s potiskem vytvarovaným jako obklad či kámen. Také umakart můžeme potapetovat nebo natřít, ovšem stárnutí jádra nás později stejně dožene. Na pár let ho můžeme oddálit a i tahle změna bude stát za to. Desce ale může zkrátit životnost, pokud ve vlhku nabobtná, to se z ní pak snadno odloupne lakovaný povrch. Kosmetická oprava koupelnovou tapetou vyjde ještě levněji, tu na stěny nalepíme disperzním lepidlem. Překvapivé proměny dosáhneme i stále ne zcela doceněným obkladovým korkem. I na strop lze dát tapetu, polystyrénové desky nebo ho natřít. Koupelnovou klasiku představují kachličky, speciální strukturové nebo i hladké nátěry či napodobenina italských benátských štuků.
Úspěch vyžaduje dobrou přípravu
Za dobu užívání se vnitřní deska umakartu v bytovém jádru mohla zvlnit, popraskat a zanést na první pohled nezaznamenatelnou vrstvičkou kožního tuku a mýdla. Na takový povrch se cokoliv špatně lepí a ani natírání by nedopadlo nejlépe. Desku proto odmastíme a oškrábeme. Nejednodušší je hladký nátěr zpravidla disperzními akryláty a dokonce i barvou na fasády. Pozor ale už při nákupu: ne každý ví, v čem spočívá rozdíl mezi omyvatelnou barvu a barvou plně omyvatelnou. První sice snese jemné otření houbičkou, ale do koupelny musíme použít barvu s druhým označením. Obsahuje totiž významně více disperze a je odolná i vůči vodě stříkající ze sprchy – byť by i horké.
Co se dá zakryjeme
Stěny i strop důkladně umyjeme saponátem. Pro lepší přilnavost plochy jemně přebrousíme smirkem zrnitosti 120 – 220. Pak je ometeme a vše, co nechceme barvou potřísnit, zalepíme maskovací páskou. Pokud použijeme vodou ředitelnou barvu, dá se sice za čerstva přetažení či fleky setřít mokrým hadrem, lepší je ale vůbec neudělat. V této souvislosti je dobré demontovat vše, co se snadno a rychle odšroubovat dá, následné čištění je totiž otravné. Případné díry zatmelíme, což jde v jádru obtížně, protože tmel se do něj propadává. Můžeme ale navlhčený savý papír nebo kus polystyrenu do díry nacpat, pak dát opakovaně – v několika vrstvách – tmel, a nakonec po vyschnutí plochu přebrousíme.
A natíráme
Základ natřeme naředěnou, druhý nátěr již hustší barvou, kterou dobře svisle rozetřeme. Následuje nátěr napříč. Další nátěr bude opět svislý. Dbáme na to, aby se nátěry nanášely v tenké vrstvě a dobře roztíraly do hladkého nátěru tak, aby stopy po štětci pokud možno nebyly patrné. Lépe se nám asi bude pracovat válečkem. I nátěr na omak suchý necháme několik dní prosychat. Opatrně se vykoupat nám to samozřejmě bránit nebude. Možná vás překvapí, že dokonalé vytvrdnutí trvá až devadesát dní.
Barvy a falešná omítka
Barvy můžeme kombinovat. V takovém případě sousedící plochy můžeme oddělit samolepicí bordurou. Nebo stěnu natřenou tmavším odstínem tupujeme na světlejší odstín – na to stačí zmačkat plastovou tašku, a jemně namáčeným smotkem klepat na stěny. První obtisk ale uděláme nejdřív na staré noviny, tak se zbavíme přebytečné barvy. Pokud na takový základ chceme naznačit falešný obklad, naměříme si síť a tenkým štětečkem ji potáhneme barvou. Pokud nemáme zrovna tak úplně pevnou ruku, neocenitelnou službu nám poskytne nesmývací fix – téměř dokonalé iluze docílíme použitím šedého fixu a následně tenkého černého. Můžeme také použít fasádní nátěr s perlitem, který na umakartu překvapivě dobře drží. Protože v sobě má jemná zrníčka, po několika tenkých nátěrech válečkem dostane plocha vzhled vyštukované omítky.
Benátský štuk za zlomek ceny
A co zkusit plastický nátěr? Nátěrová hmota Denas struktura, byla na povrchy umakartových jader přímo vymyšlena. Velice jednoduše se roztahuje do kříže strukturovacím válečkem, v rohu plochým štětcem barvu tupujeme. Barva je gelovitá, její vysoká plastičnost dobře skryje i značná poškození. A můžeme si s ní troufnout i do složitější úpravy: dva či tři odstíny ocelovým hladítkem nebo japonskou špachtlí protíráme střídavě tak, aby vytvářely obrazce – fleky, které se vzájemně prolínají a napodobují tak benátský štuk. Nemá sice tak docela jeho hloubku, ale proti originálu ho pořídíme za babku. Navíc je do koupelen vhodný, omyvatelný a snadno se opravuje.
Vychytávka na hodně poničené jádro
Pokud se nechceme pustit do stavebních úprav a pár let ještě chceme jádro nejen udržet, ale dodat mu zdání luxusu, použijeme na rozbroušené stěny penetraci. Jakmile vyschne, naneseme válečkem s krátkým vlasem omyvatelnou barvu naplněné dřevitou štěpkou. Ta je už z výroby upravena tak, aby po uschnutí nedocházelo k popraskání povrchu barvy. Dřevěné částice velké kolem dvou milimetrů schovají i dost velké nerovnosti či jiné problémy. Barvu v tomto případě nanášíme válečkem do různých stran. Raději necháváme málo nanesená místa, na která se po uschnutí vrátíme a doplníme je, než abychom vytvářeli vzhledově nepěkné chuchvalce. Po uschnutí exponovaná místa kolem vany a umyvadla přetřeme matným lakem na podlahy, čímž zvýšíme životnost a omyvatelnost.