Kdo si říká, že s koupelnou v bytovém jádru toho moc stejně nenadělá, docela se plete. Chce to mít fiškus, šikovné ruce a správnou míru odvahy se do toho pustit. A – samozřejmě – peníze. Takovou stavební rekonstrukci bytového jádra ovšem nelze vnímat jako předsevzetí na víkend.
Nejlepší je samozřejmě odjet k tetě a nechat vše na solidní firmě. Přestavba jádra s budováním nových příček a třeba výměnou vany za sprchový kout nebo naopak, to je už něco. Kdo se ale spoléhá na vlastní síly a pustí se do práce, musí se připravit na pořádný záběr. Nějaká stavební zkušenost se jistě hodí, protože kdo něco většího rekonstruovat nezkusil, netuší, kolik suti bude muset odnosit a kolik nového materiálu na stavbu zase natahat… Ale udělat se to dá. Dobře je ovšem v takovém případě tomu, kdo nebydlí v osmém patře a u koho domovní výtah funguje spolehlivě!
Malé opravy mají spíš charakter kosmetický
Jádra v nejstarších panelácích byla opravdu strašná, u těch mladších alespoň už byl umakart světlejší s potiskem vzdáleně připomínajícím dřevo. „Vybydlená“ jádra v mnoha bytech nahrazují zděné koupelny a WC. Když se přitom trochu posune příčka, moc velikosti to nepřidá a stojí to spoustu peněz, ale zaplaťbůh i tak. Co si ale mají počít ti bez patřičného finančního obnosu a odvahy byt tak zásadně měnit? Nebo když si šetříte na domeček a panelové bydlení vnímáte jako přechodné bydlení do kterého nechcete moc investovat? Prostě jádro zrenovujte.
Kachličkám neodzvonilo
Keramický obklad je prověřená klasika kterou s jistými výhradami použijeme i při renovaci panelákového jádra. Lepidla např. od Soudalu tolik nesmrdí, což v omezeném prostoru jádra oceníme, dobře drží a na stěně jádra jsou i flexibilní – tedy snesou i částečný pohyb podkladu. Potíž ovšem je u spojů. Umakart drží pohromadě kovovými úhelníky a gumovým profilem, do kterého se zakládají dvě desky. Jeho úkolem je mimo jiné utěsnit spoj před vodou, protože nad „stropem“ jádra jsou vedeny elektrické kabely a rozvody. Tyto rohové černé gumy se dají postupně vyřezat a nahradit silikonakrylátem, který desky slepí, vyplní mezery a přitom zůstane pružný. Ovšem pozor: nemůžeme všechno vyřezat naráz, jádro by se totiž mohlo rozpadnout… Obkládačky pak už lepíme běžným způsobem, nicméně měli bychom zohlednit to, že kachličkový obklad také něco váží – prostě kachličky na umakart se použít dají, ale moc to zrovna nedoporučujeme.
Lepší je korek
Univerzální rady nejsou – ačkoliv to u konstrukčně víceméně stejné panelové výstavby zní nevěrohodně. Každé jádro je jiné: jinak uložené v skládačce domu na panelové desce, jinak celá léta užívané. O nátěrech jádra jsme psali ZDE a také jsme se zmínili o problémech s obkladovými deskami. Ani nápad užít dřevo jako ve finské sauně není vzhledem k minimální možnosti větrání koupelny nejlepší. Vlhko mu totiž nesvědčí a obklad na roštu také zabírá místo, kterého je v přestavovaném jádru už tak zoufale málo. Co ale tenký korek? Přírodní motivy nabízené lisovanou korkovou drtí probouzejí fantazii. Lepení korku je vcelku snadné a ani nedemontujeme odpady, kohouty a baterie. Použijeme disperzní lepidlo a obklad po uschnutí lepidla třikrát přelakujeme nejlépe lodním lakem, který velice dobře odolává vodním parám a zvýšené vlhkosti. Nebo použijeme podlahový matný lak, který snese i velké zatížení a dá se omývat a čistit běžnými saponáty.
Nebojte se v koupelně tapet
Výhodou tapet je, že rozvinutím většího pásu získáme představu o vzhledu koupelny po renovaci. Než se na trhu objevily speciální druhy určené do vlhkých prostor, používaly se obyčejné papírové tapety a ty se nakonec několikrát přetřely lakem. Dnešní vinylové plastické tapety jsou vůči vlhku odolné, snadno se čistí a pokud mají design kachliček, jsou od keramických obkladů bezmála k nerozeznání. Do disperzního lepidla přidáváme Duvilaxu ls 50, nebo použijeme rovnou Herkules či Unital. Ale pozor: všechny nerovnosti před tapetováním vyplníme akrylátovým tmelem a zbrousíme. Na korekci nalepení nemáme tolik času a při vytlačování přebytečného lepidla gumovým válcem dáváme pozor, abychom nenarušili plastický vzor. Spoj mezi pásy musí být těsný. Použít můžeme omyvatelnou borduru, ať už v půli stěny a nebo u stropu.
Se samolepicí fólií je práce snadná
Základem je absolutní čistota podkladu. Stěnu důkladně omyjeme. Postup připevnění je jednoduchý: podklad jen navlhčíme rozstřikovačem s příměsí saponátu proto, abychom měli možnost provést případnou korekci nalepení. Pokud nám po nalepení asi padesáti centimetrů zůstanou na začátku bublinky a dál je fólie v pořádku, hladítkem vzduch vytlačujeme. Postupujeme od shora dolů do stromečku, po stažení podkladní blány a utažení se vrátíme k problematickému začátku a vzduch vytlačíme stromečkem nahoru.