Výběr stavebního pozemku

Nestavíme hrad, bunkr ani Fort Knox, kde Amerika ukrývá své zlaté rezervy. Stavíme dům a dobré základy potřebujeme. Ani za nejnákladnější ověřování odbornou firmou pro inženýrsko-geologický průzkum nevydáme tolik peněz, kolik nás budou stát zbytečně předimenzované základy nebo naopak dům, který se po dokončení „hne“ či vykáže jiné poruchy.

Vynechat průzkum staveniště je asi nejhorší možný způsob hledání úspor. Země pod základy domu se totiž chová jako péro: nepatrný tlak ji prohne, ale po odlehčení se vrátí zpátky. Pod větším tlakem ale zůstane, ještě větší tlak ji vyhrne do stran a stavba se do vzniklého prostoru zaboří. Takové věci by měl vyloučit inženýrsko geologický průzkum staveniště.

Stavíme základy

Mnohde postačí levné základy s malými rozměry, ale jinde je třeba použít dražší, širší, a někde je dokonce potřeba je rozšířit natolik, že z toho vznikne základová deska. Co tedy udělat? Pokud jste se s inženýrským geologem neradili už před koupí stavební parcely, nechte ho „zkouknout“ plány ještě před tím, než kopnete do země. Ideální ovšem je, pokud s projektantem spolupracuje.

Co nás může potkat

Podle katalogů domků se může zdát, že cokoliv kdekoliv chcete stavět, můžete. Dřív prováděly průzkum na místech určených pro zástavbu obce těm ale dnes jde spíš o to pozemky prodat. Ale zda budete nakonec spokojeni a dům bude dobře a dlouhodobě sloužit rozhodnou i takové věci, které na první pohled nevidíte: stabilita území, hloubka a agresivita hladiny podzemní vody, vlastnosti základové půdy a dokonce i stará územní rozhodnutí. Respektive to, jak (a tedy i za kolik) se s možnými nástrahami vaše základy vyrovnají.

Tady se jistě stavět dá…

Staveniště nabízející možnost malých základů nepřinese obtíže, je-li na pozemcích, kde vychází k povrchu snadno rozpojitelná a přitom málo stlačitelná skála či suchý štěrkopísek. Víc peněz budou stát rozšířené základy na stlačitelném jílu nebo zvodnělém štěrkopísku. S takovým problémem se lacině vypořádáme, pokud nebude nutné provádět tlakové izolace a stavební jámu půjde snadno odvodnit. Pozor ale na okolní studny a zdi sousedních domů: ke snižování hladiny podzemních vod musíme mít ze zákona povolení od hydrogeologa z vodoprávního úřadu.

Zde lze stavět (ale podmíněně)

Složitější je situace tam, kde se musí konstrukce a základy domu úplně přizpůsobit geologickým podmínkám, protože jinak může stavba praskat. Pro hodně členité stavby to mohou být i pozemky na rovnoměrně stlačitelném pevném jílu, většinou ale jde o pozemky, kde pod základy zasahuje nestejně stlačitelná zemina, anebo kde je potřeba omezit hloubku založení kvůli podzemní vodě. U potoků a řek bývá pod naplavenou hlínou taková vrstva, do které se dají bezpečně zarazit piloty. Pokud je ale štěrková vrstva tenká nebo následují málo nosné vrstvy či hned hladina podzemní vody kterou není kam odvést, budeme to mít těžší – a také dražší.

Jste tak bohatí, abyste kupovali moc laciné parcely?

Buďte ostražití – takovými vykutálenými nabídkami jsou především pozemky v záplavových územích, nebo tam, kde stavbu vylučuje nějaké starší územní rozhodnutí, o němž vás prodejce neráčil informovat. A samozřejmě pozemky v ochranných pásmech a v chráněných krajinných oblastech, kde platí speciální režim. Z geologického hlediska pro výstavbu nekupujte pozemky na sesuvech, či tam, kde by stavební práce sesuv způsobily, a nebo takové, kde jsou sedavé základové půdy – nezhutněné násypy, kypré písky a některé spraše.

Kde se stavět vůbec nesmí

Například na zemědělské půdě. Nebo v ochranných pásmech, mezi nimiž zbyla tak malá či roztříštěná plocha, že se tam toho moc nepostaví. Konkrétně se nejčastěji jedná o pásma kolem trati, vedení vysokého napětí a všechny silnice, kabely, vodovody, plynovody a produktovody. Ochranné pásmo má dokonce i les – do vzdálenosti padesáti metrů od něj lze stavět jen s povolením lesní správy.

Nestavějte ani v sesuvných územích

Pohyblivé svahy představují nebezpečí, které může ohrozit staveniště i jeho rozsáhlé okolí. Stabilitu svahu udrží včasné odvodnění území, správné umístění staveb a správný postup zemních prací. Když se svah rozjede, zastaví ho jen nákladná sanace – a to ještě ne vždycky. Takže pozor na každý pozemek, který leží na svahu pokrytém velkou vrstvou hlíny a má sklon větší než osm stupňů, nebo i na svahu zdánlivě pevném, ale prudším, než patnáct stupňů.

Ještě jedna past: prosedavé základové půdy

Někde je terén tak proradný, že na něm může dojít k náhlým a nebezpečným sednutím, takže se může dům i zřítit. K prosednutí mezerovitých násypů dochází zhroucením dutin při zatížení stavbou, k prosednutí nakypřeného písku setřesením jeho zrn nějakou vibrací a k prosednutí spraše po jejím namočení vodou. Pokud chcete koupit takový pozemek, rozhodně se před koupí poraďte se s inženýrským geologem!