Na cihlový obklad domu se odedávna používalo dvouvrstvé lícové cihlové zdivo. A to především v místech s drsnějšími klimatickými podmínkami, kde převládaly silné větry a prudké srážky. Takové stavby najdeme nejen v přímořských regionech Anglie, Německa, Holandska, Polska, Belgie, Skotska… Je jisté, že fasáda s cihlovým obkladem je významně trvanlivější než jen omítnutá.
Pokračovat ve čtení „Cihlový obklad domu“
Obloukový průchod v příčce nejčastěji budujeme namísto dveří v příčce mezi kuchyní a jídelnou nebo obývacím pokojem anebo mezi ložnicí a koupelnou. Z estetického hlediska představuje elegantní způsob, jak zjemnit strohý vzhled místnosti a vytváří dojem většího a otevřenější prostoru. Takový průchod je účelný, neboť dveře v tomto prostoru by spíše jen překážely.
Pokračovat ve čtení „Obloukový průchod v příčce“
Jestliže se rozhodneme v domě měnit topení, musíme novému médiu přizpůsobit i komín. Jak tedy na rekonstrukce komínů? Nejčastějším typem ve starých budovách jsou komíny jednovrstvé, s průduchy 150 x 150 mm. Jsou určené pro odvod spalin spotřebičů na tuhá paliva s vyšší výstupní teplotou spalin.
Pokračovat ve čtení „Rekonstrukce komínů“
Příčinou vlhkých stěn ve sklepě bývá většinou špatné vnější utěsnění zdiva. Pomůže jediné – sanace základů domu, tedy vykopat a znovu utěsnit. Výkop podél základu domu nesmíme kvůli ohrožení statiky domu vést souvisle pod úrovní základové spáry, ale bude hluboký nejvýše 5 až 10 cm nad ní. Jedna z metod odvlhčení je vložení těsnicí desky Styrodur 3035 CS.
Pokračovat ve čtení „Sanace základů domu“
Čas je neúprosný a žádný kabát mu neodolá věčně. Spolu s působením slunce, mrazu, srážek a také všech možných chemických složek, jimiž jsme mimoděk ovzduší k vlastní škodě obohatili, působí i na kabát domu destruktivně. Navíc jsou tu změny klimatu, které citlivě nevnímáme jenom my, ale i náš dům. Barevné omítky a fasádní barvy jsou naší určitou vizitkou a navíc dům chrání.
Pokračovat ve čtení „Barevné omítky a fasádní barvy“
O tom, co si počít s trhlinkami často jen pavučinovými a dalšími problémy na fasádě jsme psali ZDE. Na starších budovách se často můžeme setkat s omítkou rozpadlou, odfouknutou či jinak uvolněnou. Ohrožená místa poznáme poklepem podle dutého zvuku. Taková omítka, i když ještě neodpadla, totiž už dlouho nevydrží. Její životnost je u konce. Jak na poruchy na omítce?
Pokračovat ve čtení „Jak na poruchy na omítce“
Někdo tvrdí, že než sanovat vlhký dům, je lepší ho rovnou zbořit a postavit znova – a pokud možno vůbec někde jinde. Důvody proč to neudělat nemusí být jen sentimentální. Proti mohou být památkáři, stav peněženky nebo to, že prostě někde musíte složit hlavu. Jak odsolit a vysušit zdivo? Opravit poškozené zdivo musíme komplexně, protože pokud si myslíme, že když vyřešíme nejkřiklavější problém, druhý nebo třetí nám po čase podrazí nohy. Všechno prostě souvisí se vším. Kdo stavěl nebo rekonstruoval dům, ví, o čem je tu řeč.
Pokračovat ve čtení „Jak odsolit a vysušit zdivo“
Nejen lidé, ale i komíny stárnou. Jejich technický stav se zhoršuje úměrně stáří a podobně jako na citlivé lidi na komíny působí i počasí. Čas od času je dobré jejich stav zkontrolovat i podle potřeby opravit nebo zrekonstruovat. Nejvíc problémů mají na svědomí povětrnostní vlivy a potom složení spalin.
Pokračovat ve čtení „I komíny stárnou“
Není pravda, že v zimě se stavební práce musí zcela zastavit, ale roční dobu respektujeme a některá omezení dodržujeme. Co v zimě na stavbě nedělat, aby se stavba povedla a zbytečně nenavyšovali náklady. Amatérští stavebníci, kteří chtějí mít všechno co nejrychleji pod střechou, bohužel z neznalosti stavařiny či pohrdání přírodními zákony nedají pokoj a klidně betonují, omítají i štukují přesto, že jim stavební materiály mrznou na nástrojích.
Pokračovat ve čtení „Co v zimě na stavbě nedělat“
Zednickým praktikům je jasné kolik čeho, aby byla správně mastná malta a když není akorát, vědí hned, co jí chybí a lopatou dvěma bleskově zjednají nápravu. Ačkoliv některé tištěné návody zřejmě předpokládají, že amatér neobdařený okem praktika má na stavbě váhu a jiné pomůcky, aby obsah patřičných věder, pytlů i volně vysypaných fůr dokázal náležitě rozměřit, není tomu tak.
Pokračovat ve čtení „Správně mastná malta“