Budování skalky na zahradě vyžaduje fyzickou sílu pro práci s kameny, ale ve výsledku získáme skvostný architektonický prvek. Skalku můžeme vytvořit vlastně kdekoli – na bezcenné neúrodné půdě, na rumišti po stavbě domu, na strmém svahu, v koutě zahrady, na terase. Což ovšem neznamená, že skalničkám není třeba připravit takové prostředí, aby nestrádaly.
Pokračovat ve čtení „Budování skalky na zahradě“
V našich krajinách lidé odedávna upřednostňují stavbu domu z cihel, kamene a prefabrikovaných materiálů jako je například pórobeton. Dřevostavby, tedy dům ze dřeva, považuje značná část našich obyvatel za jakési provizorium, za něco méněcenného, co se nedá dobře vytopit, může snadno shořet, sežere to brouk a tak podobně. Avšak díky vývoji technologií se dřevo i u nás zařadilo mezi běžné stavební materiály s vynikajícími vlastnostmi a všechny obavy se staly bezpředmětné.
Pokračovat ve čtení „Dřevostavby – přednosti a nevýhody“
Na dobré střeše záleží, zda zůstane obyvatel rodinného domu v suchu. A dobrou střechu nese krov. Krov je zpravidla dřevěný a dřevěné věci občas prohlédneme, zda je nám nechtějí ukrást dřevokazní brouci, houby nebo plísně. Hmyzu neošetřené dřevo a specifické mikroklima pod střechou nemile svědčí. Kontrola krovu a co s ním je pro obyvatelé domů s dřevnými krovy a ostěními podobně nezbytná. Stejně tak chataři a chalupáři by se měli alespoň jednou ročně i na nevyužívanou půdu vyškrábat a okouknout, jak se věci mají.
Pokračovat ve čtení „Kontrola krovu a co s ním“
Bolí vás hlava, práce se sype pod rukama a každou chvíli reagujete neadekvátně, čili seřvete kolegu nebo rodinu kvůli prkotině, za kterou nejspíš nemůžou. Chtělo by to vypadnout na vzduch – nebo alespoň vyvětrat. Čerstvý vzduch má blahodárný vliv na naše zdraví, psychiku i pracovní výkony. Větrání není žádná věda (ale zase tak banální úkon to není, jak píšeme ZDE ). Co ale v době, kdy musíme topit? Trendem pro řešení hádanky jak vyměnit vzduch a nepřijít o teplo je rekuperace.
Pokračovat ve čtení „Rekuperace – jiné větrání“
Staří cihláři, kteří své výrobky formovali rukama, by nepochybně zírali, jak neuvěřitelně se to, co vychází z linek moderních závodů, od času jejich dřiny změnilo. A to nejen na pohled – vlastnosti nových cihel i způsob stavění z nich je opravdu tolik, tolik jiný, že rozhodně stojí za pár slov.
Pokračovat ve čtení „Broušené cihly slepujeme pěnou“
Podlahy jsou vodorovné nosné konstrukce dělící prostor budovy svisle na jednotlivá podlaží. Správný strop zabezpečuje vodorovné vyztužení objektu, přičemž volbu nosné konstrukce stropu je zásadní pro to, jak budovu využíváme. Konstrukce se skládá z nosné části stropu, podlahy a podhledu, přitom tloušťka této konstrukce bude co nejmenší, aby se nezvětšovaly konstrukční výšky jednotlivých podlaží a tím i celková výška budovy.
Pokračovat ve čtení „Správný strop“
Mrzne, fouká, leje či je od slunce hic jak na Sahaře. Ale v domě nás před vším tímto jemně řečeno nekomfortem chrání – nebo by alespoň měly – obvodové zdi domu. Oddělují nás od vnějšího světa a spolu se střechou zabraňují nepříznivým vlivům na vnitřní pohodu našeho domova. Stavíme stěny stabilní s minimem průniků chladu, tepla, vodních par a zvuků.
Pokračovat ve čtení „Stavíme stěny“
Dům stojí na základové desce. Ještě než ji uzavřeme vylitím vrstvy betonu, musíme mít připravené rozvody. Říká se tomu sítě v základech a ležatá kanalizace, tedy voda, odpady a elektřina. Nepatří sem jen plynové trubky. Kdybychom totiž i ty vedli základovou deskou, mohlo by při jejich poškození dojít k úniku plynu a k explozi.
Pokračovat ve čtení „Sítě v základech a jejich izolace“
Vnitřní teplota v domě se obvykle pohybuje okolo 20 °C a vzdušná vlhkost kolem padesáti procent, to znamená, že kondenzační teplota bude 9,3 °C. Musíme proto dbát na dobré utěsnění a vhodnou instalaci oken, aby i okolí okna bylo teplejší než 12 °C. Při nižších teplotách se bude vlhkost trvale srážet v okolí oken, která budou plesnivět. Rozhodujícím momentem pro správnou funkci je kromě jejich vlastní konstrukce i správné zabudování oken do obvodového pláště.
Pokračovat ve čtení „Správné zabudování oken“
Součástí střechy je nosná konstrukce, střešní plášť – krytina a podhled. Nosná konstrukce nese hmotnost střešního pláště i zatížení, které představuje například sníh nebo působení síly větru. Dimenze podpěrné konstrukce střešního pláště proto musí vždy odpovídat váze materiálu. Na vzhledu střešní krytiny se často podepíší povětrnostní vlivy, zejména v zimě, a pak nezbude, než opravovat. Co je odvětrávaná střecha?
Pokračovat ve čtení „Odvětrávaná střecha“