Sep 302014
 

O rekonstrukci podkroví někteří autoři píší div ne jako o procházce kvetoucím sadem. Tak jednoduché to zase není, ale dobře to zvládnout lze pokud víme, co je přesná a pečlivá práce. Získáme nový prostor a přitom můžeme i hodně ušetřit. A uspokojení, že jsme to zvládli, také za to stojí.

Těch zdánlivých samozřejmostí je pár, ale nedodržet je by se mohlo vymstít. Například jednotlivé stavební vrstvy bychom vždy měli pokládat zevnitř směrem ven. Kolem plochých střešních oken by měly ležet vždy jen celé střešní tašky (s výjimkou krytiny z bobrovek, kde toto pravidlo neplatí), a ty je třeba dodatečně přichytit proti působení větru. Dešťová voda musí po okně volně stékat! Pod střešní krytinu bychom měli položit difúzní fólii. Pokud chybí kontralaťování, je třeba je doplnit, abychom zaručili příčné proudění vzduchu – a tím odvedli kondenzovanou vodu z vnitřní části střechy a laťování. O úpravách podkroví a stavebním povolení více ZDE.

Izolace střechy i z konopí

Velmi důležitá je tepelná a zvuková izolace střechy. Izolačních hmot je na trhu hodně a vesměs se s nimi dobře pracuje. Použít můžeme i flexibilní dřevovláknité desky, minerální vlákna, nebo dokonce izolační desky z konopí, případně ze směsi konopí a ovčí vlny. To je hodně „eko“ a navíc příjemně měkké a při jejich řezání vzniká jen minimum prachu. Tento materiál může pojmout velké množství vlhkosti a po nějaké době se jí opět zbavit, přičemž hodnoty tepelné izolace konopné vlny se nacházejí na úrovni ostatních přírodních izolačních látek. Lepší tepelně-izolační hodnoty se dají dosáhnout s minerálními vlnami, ale je přitom nutné hlouběji sáhnout do kapsy. Ta z hobby marketů vyjde levněji, ale až na výjimky má o něco menší schopnost tepelné izolace. Styropor (či jiná podobná tvrdá pěna) je cenově výhodná a má i výborné tepelně-izolační vlastnosti. Má ovšem malou objemovou hmotnost, čili hůř izoluje proti hluku, což je ostatně vlastnost většiny pěnových materiálů. Základní pravidlo je: čím vyšší je objemová hmotnost (kg/m3), tím lepší je protihluková izolace. O tepelné izolaci také ZDE.

Dvojí konstrukční schéma izolace

Studenou střešní konstrukci, čili tak zvanou provětrávanou střechu, tvoří (jak jdou po sobě): * Střešní krytina, * Střešní latě, * Parotěsná zábrana, * Obložení, * Zesílení krokví o 70 mm, * Stávající krokve silné 95 mm, * Izolace mezi krokvemi silná 160 mm, * Odvětrávací mezera a * Izolace pod krokvemi silná 60 mm. Druhý typ, tak řečená teplá střešní konstrukce čili neprovětrávaná střecha, je u velmi strmých střech bez difuzní folie pod střešní krytinou. Tam musí zůstat sloupec vzduchu mezi izolací a zakrytím. Skladba je následující: * Střešní latě, * Základní laťování, * Difúzní fólie, * Střešní krokve, * Vrstva izolace, * Parotěsná zábrana, zabraňující pronikání vlhkosti z interiéru a * Obložení vnitřního prostoru. Obecně platí, že čím máme menší sklon střechy, tím důležitější je použit pojistnou hydroizolační fólii. Jestliže se zřeknete vzduchové mezery (neprovětrávaná střecha), musí být bezpodmínečně instalována extrémně difuzní izolační folie, aby mohla unikat kondenzovaná voda a neprovlhl tak izolační materiál.

Konkrétní řešení izolace

Popsaný případ řeší situaci, kdy se investice do zcela nové střechy ukázala zbytečná a tudíž odpadla i instalace pojistné hydroizolační fólie. Mezikrokvová izolace nemohla dosáhnout až ke střešní krytině. Mezi vrstvou izolace a střešními taškami musela zůstat vzduchová mezera, aby mohla být cirkulací vzduchu vysušována z povrchu izolačního materiálu případná kondenzovaná vlhkost nebo vlhkost, která pronikla zvenčí. Předpokladem úspěšné montáže je dodržení pravidelného sklonu střechy (v tomto případě dvacet až třicet stupňů) a již zmíněná vzduchová mezera. Vlhkost, kterou by sem natlačil vítr, ulpí na povrchu izolace a dobře proudící vzduch ji rychle vysuší. Ke zvýšení kvality tepelné izolace doporučujeme přidat izolaci pod krokvemi šedesát milimetrů silnými deskami. Součinitel prostupu tepla se tak i pod starou střechou stal velmi dobrý.

Parotěsná zábrana

Když parotěsnou zábranu položíme mezi obě izolační vrstvy, bude dobře chráněna před poškozením při zapouštění vrutů nebo zatloukání hřebíků. To bude možné, je-li izolace pod krokvemi výrazně tenčí než izolace mezi krokvemi. Instalace parotěsné zábrany musí proběhnout bez mezer. Více o ní ZDE. Řada výrobců izolačních hmot nabízí celé izolační systémy, tedy včetně parotěsné zábrany, lepících pásek a těsnící hmoty. Aby šlo upevnit izolaci pod krokve, musí být na fólii na krokvích umístěno podélné horizontální laťování s rozestupem mezi latěmi ne větším, než čtyřicet centimetrů: izolační desky přitom musí být o deset milimetrů širší, než je rozestup mezi latěmi. Mezikrokvová izolace 160 mm silná je položena tak, že mezi ní a střešní krytinou zůstala vzduchová mezera. Je přisponkována přímo na zesílené krokve a jednotlivé pásy spojeny těsnící pásku a navíc též těsnící hmotu, obvykle používanou k připevnění folie na štítovou stěnu. Sponky je třeba přelepit. Pokud pod parotěsnou zábranu chceme dát ještě jednu vrstvu izolace, musí být nejméně o padesát procent tenčí než izolace mezi krokvemi.

Utěsnění oken

Kvalitně musíme utěsnit a zevnitř obložit i střešní okna. Počítají s tím už výrobci oken a zpravidla s nimi dodávají folii, která musí být uložena vzduchotěsně! Měla by to být práce pro odborníka. Než namontujeme sádrokartonové desky, musí být na místě všechny rozvody elektrické energie a anténní svody. Začneme tím, že do nejzazšího žlábku střešního okna vložíme těsnící pásku a vmáčkneme ji do něj. Zaklapneme úchytky těsnící pásku a zajišťující její neprodyšné zakončení. Utěsníme i boční připojení na střešní ploše. Dodatečné úchytky se starají o to, aby fólie pod střešním rámem byla dobře upnuta. Úhel bočního obložení přesně přeneseme na dřevěné desky podle šablony (je součástí dodávky). Podle čáry předvrtáme otvory. Desku rozřízneme přímočarou pilou, zjistíme, zda sedí, uřízneme boční části a složíme dohromady. Směrem dovnitř přijde ještě jeden rám a pak můžeme celý obklad namontovat. Jak zabudovat střední okna – ZDE. O údržbě střešních oken ZDE.

Sádrokartonové desky

Sádrokraton je pro rekonstrukci podkroví a stavbu půdních bytů velmi dobrý. U naší tepelné izolace střešní konstrukce ho zaklopíme rychlozápustnými vruty, kterými sádrokartonové desky pevně přišroubujte k laťování. Vyplatí se koupit celé sádrokartonové desky s tím, že jejich rozměr si upravíte vlastními silami. Na práci nám stačí běžný nůž na řezaní koberců nebo speciální nůž na řezání sádrokartonů (v podstatě za stejné peníze). Při montáži sádrokartonových desek postupujeme opatrně abychom neporušili parotěsnou zábranu. Mezi deskami je třeba nechat asi půlcentimetrovou mezeru, tu vytmelit a přebrousit. Měřte a řežte (ale to neplatí jen u sádrokartonu) vždycky přesně!


Sorry, the comment form is closed at this time.