Jan 052014
 

Zednickým praktikům je jasné kolik čeho, aby malta byla správně „mastná“ a když není akorát, vědí hned, co jí chybí a lopatou dvěma bleskově zjednají nápravu. Ačkoliv některé tištěné návody zřejmě předpokládají, že amatér neobdařený okem praktika má na stavbě váhu a jiné pomůcky, aby obsah patřičných věder, pytlů i volně vysypaných fůr dokázal náležitě rozměřit, není tomu tak.

Proto máme zato, že uplatnění najde níže publikovaná pomůcka k výpočtu spotřeby. A to jak při nákupu a přípravě potřebných surovin, tak při vlastním míchání. Funguje to stejně jako v kuchyni populární hrníčková metoda. O té si víc můžete přečíst ZDE. Konec konců – na stavbě se může bez velkých cavyků hodit i rychlý koláč nebo bábovka…

Zapamatujte si proto

Ale zpět ke zdění či omítání, i když získanou zkušenost uplatníte i při betonování a dalších stavařských činnostech. Správné přepočty tedy zní:

* Jedno kolečko je deset až patnáct plných lopat, nebo asi 0,6 krychlového metru materiálu, případně šedesát litrů.

* Jeden krychlový metr je tudíž šestnáct až sedmnáct koleček.

* Klasické stavební vědro čili kýbl má obsah deset litrů tedy 0,01 krychlového metru.

V praxi si to můžeme předvést třeba na vápenné maltě, tedy tom, co budeme potřebovat asi na její krychlový metr. Ze sto kilogramů kusového vápna vyrobíme asi dvě stě dvacet litrů vápenné kaše. Při maltě v poměru 1:3, 1:4, 1:5 a 1:6, použijeme v kilogramech 400, 330, 270 a 335 vápenné kaše a písku 1,2, 1,3, 1,35 a 1,4 krychlových metrech.

Co je malta

Definice sice žádný dům nepostavila, ale neuškodí. Malta je směsí pojiva – vápna, cementu nebo sádry, přírodního nebo umělého plniva – písku, kamenné nebo keramické drtě a moučky či strusky a samozřejmě vody. V některých případech se používají přísady, například barvy. Podle účelu malty dělíme zdicí, omítkové a mazaninové.

Rukama nebo strojem

Ruční příprava malty ve vědru nebo v kolečku znamená, že přísady a pojiva nasucho promícháme zednickou lžící a pak přidáme vodu. Hašené vápno se smíchá s vodou a trochou písku na hustou, tekutou masu. Přisype se zbytek písku a vše se pečlivě promíchá. Při strojní přípravě – tedy v míchačce – do bubnu dáme nejdřív vodu a poté pojivo, až následně písek. Když bude řídká, zahustíme ji stejnými díly pojiva a písku.

Co je na co dobré

Vápna známe vzdušná (například hašené vápno, vápenný hydrát), dále hydraulická, která tvrdnou i bez přístupu vzduchu, a na trasová vápna, která vznikají přidáním trasu – vulkanické tufové horniny. Cement se nejčastěji používá portlandský, jež je pro svépomocné práce nejlepší. Sádry používáme k omítkářským a podlahovým pracem, ostatně jsou součástí řady stěrkových hmot. Štukatérskou vždy přidáváme do vody a nikdy naopak. Stavební sádra obvykle obsahuje zpomalovač tuhnutí, což prodlužuje čas její zpracovatelnosti. Jemný písek (průměr zrn do 0,25 mm) slouží k přípravě jemných omítek – bez štrapáce ovšem je koupit je hotové. Z hrubozrnného písku (průměr zrn do 8 mm) vyrábíme zdicí a omítkové malty a mazaniny. Štěrkopísek (průměr zrn do 60 mm) se používá k výrobě betonů.


Sorry, the comment form is closed at this time.