Léta běží, stárneme všichni, stárne i střecha, kterou jsme zdědili. A jak stárne, mění se nejdřív zvolna a pak pronikavě její schopnost dům chránit. Nakonec odejde dřív, než měla, a my musíme koupit a položit novou. Což stojí nervy a peníze – ale nemuselo by. Vystačí, když životnost prodloužíme tak, že sanujeme střechu. S rostoucím věkem krytiny je totiž nutné věnovat výrazně vyšší pozornost přípravě povrchu, na který budeme ochrannou nátěrovou hmotu nanášet.
Čili když se setkáme se slovním spojením „sanace střech“, jde o střechu, která už má něco za sebou, ale my chceme obnovit její plnohodnotnou funkci a prodloužit dobu, než ji budeme muset zcela vyměnit. Je to způsob, jak na jejím povrchu vytvořit ochranný systém, jenž ji ochrání proti slunečnímu záření, degradaci materiálu a překotnému stárnutí. Takhle lze prodloužit život všech používaných krytin – vláknocementových, pálených, asfaltových, betonových či zhotovených z plechu.
Typy střech
V našich podmínkách je nejčastější tradiční sedlová střecha, kdy se dvě zpravidla stejné střešní plochy setkávají ve hřebeni pod různým úhlem. Klasické je řešení styku ploch v pravém úhlu se sklonem střechy, tedy pětačtyřicet stupňů, v horských oblastech však sklon bývá kvůli klouzání spousty sněhu o něco strmější. Setkáváme se i se střechou pultovou: ta představuje jedinou skloněnou plochu přes celou šířku stavby. Uplatňuje se především u garážových stání nebo jiných přístavků či vedlejších budov. Pokud hřeben spojuje čtyři střešní plochy, je řeč o střeše valbové a jestliže se čtyři střešní plochy setkávají v jednom vrcholu, jde o střechu stanovou. Ve skutečnosti i ploché střechy mají malý spád, tedy asi třístupňový sklon, což znamená tři centimetry na metr délky. Vcelku výjimečné (ale možné) je zcela bezespádové řešení.
Kontrola stavu střechy
Střešní krytina, zejména ta klasická z pálených materiálů či břidlice, vydrží až neuvěřitelně dlouho. Běžně se sice uvádí padesát let, ale při dobré údržbě to může dotáhnout na stovku. Jenže problémem u starších staveb mohou být trámy a laťoví, což je ovšem jiná kapitola. Každopádně k alespoň letmé prohlídce střechy bychom se měli odhodlat dvakrát ročně – po a před zimou. A to už při té příležitosti stejně prohlédneme jak na tom jsou okapy a vyčistíme je. Nebo výlet na střechu spojíme s povinnou revizí kominíka, na niž bychom neměli ve vlastním zájmu také zapomínat.
Čím se kryjí ploché střechy
Ploché střechy jsou jednoplášťové s hydroizolační vrstvou na povrchu konstrukce nebo chráněné násypem kameniva, případně dvouplášťové větrané – s hydroizolační vrstvou z pryžové fólie zatížené násypem. Vhodnou hydroizolací jsou modifikované asfaltové pásy, fólie nebo stříkaný pěnový polyuretan. Současné krytiny z modifikovaných asfaltových pásů vyznačuje pružnost, tažnost a elastičnost. Asfaltové nástřiky jsou vhodné především pro rekonstruované objekty (nejsou však ani příliš estetické, ani barevné). Univerzální jsou krytiny z fólií s dlouhou životností a hezkým vzhledem. Modifikované asfalty jsou rovněž univerzální, vydrží, mají různé barvy a celkově vypadají dost dobře. Na střechy s požadovaným minimálním spádem se dá použít i ocelový pozinkovaný plech, měď nebo titanzinkový plech.
Vlastní sanace
Aplikace ochranného systému (ano, půjde o natírání) má za následek vyplnění pórů a prasklin v krytině, jimiž může zatékat, o oživení barevnosti krytiny, stejně jako o ochranu před UV zářením a dalšími klimatickými vlivy. Jedna taková sanace prodlouží životnost jakékoliv střechy nejméně o dalších pět let s tím, že většinou pak budeme moct ochranný nátěr po čase opakovat. Plochu ovšem musíme před natíráním připravit. Očistíme ji a odmastíme tlakovou vodou se saponátem tak, aby byl povrch zbavený všech nesoudržných vláken, zbytků nátěrů, mechů a jiné špíny. Radno je podklad také zpevnit penetračním prostředkem (například FORTE PENETRAL).
Na šikmé ploše
V zásadě se pro vytvoření ochranného systému šikmých střech nabízejí dvě varianty úprav. První je vhodná pro ochranný nátěr starších střech z vláknocementových nebo azbestových a betonových krytin. Vytváří trvale pružný nátěr schopný překlenout drobné trhliny a praskliny a dlouho vydrží. Osvědčenými nátěry jsou SANAKRYL UV či SANAKRYL TOP. Nanášejí se v jedné vrstvě a střechu jimi můžeme i barevně proměnit odstíny šedým, červenohnědým, hnědým, zeleným nebo višňovým. Druhý systém uplatníme při opravách plechových střešních krytin nebo krytin z pozinkovaného plechu, ale lze ho použít i na vláknocementové krytiny. Praktická je barva ETERNAL mat akrylátový, protože je vodou ředitelná a má až osmnáct odstínů. Nanáší se však na dobře očištěný a odmaštěný podklad ve dvou vrstvách.