Jun 202013
 

Kdo si říká, že s koupelnou v bytovém jádru toho moc stejně nenadělá, docela se plete. Chce to mít fiškus, šikovné ruce a správnou míru odvahy se do toho pustit. A – samozřejmě – peníze. Takovou stavební rekonstrukci bytového jádra ovšem nelze vnímat jako předsevzetí na víkend.

Nejlepší je samozřejmě odjet k tetě a nechat vše na solidní firmě. Přestavba jádra s budováním nových příček a třeba výměnou vany za sprchový kout nebo naopak, to je už něco. Kdo se ale spoléhá na vlastní síly a pustí se do práce, musí se připravit na pořádný záběr. Nějaká stavební zkušenost se jistě hodí, protože kdo něco většího rekonstruovat nezkusil, netuší, kolik suti bude muset odnosit a kolik nového materiálu na stavbu zase natahat… Ale udělat se to dá. Dobře je ovšem v takovém případě tomu, kdo nebydlí v osmém patře a u koho domovní výtah funguje spolehlivě!

Malé opravy mají spíš charakter kosmetický

Jádra v nejstarších panelácích byla opravdu strašná, u těch mladších alespoň už byl umakart světlejší s potiskem vzdáleně připomínajícím dřevo. „Vybydlená“ jádra v mnoha bytech nahrazují zděné koupelny a WC. Když se přitom trochu posune příčka, moc velikosti to nepřidá a stojí to spoustu peněz, ale zaplaťbůh i tak. Co si ale mají počít ti bez patřičného finančního obnosu a odvahy byt tak zásadně měnit? Nebo když si šetříte na domeček a panelové bydlení vnímáte jako přechodné bydlení do kterého nechcete moc investovat? Prostě jádro zrenovujte.

Kachličkám neodzvonilo

Keramický obklad je prověřená klasika kterou s jistými výhradami můžeme použít i při renovaci panelákového jádra. Dřív se všechno lepilo chemoprénem či kontaktními lepidly. Podklad se po obroušení natíral jednou vrstvou lepidla, pak se nechal zaschnout kontaktní nátěr a na ten teprve se lepily jednotlivé obkládačky. Dnes lepidla například od Soudalu tolik nesmrdí, což v omezeném prostoru jádra oceníme, dobře drží a na stěně jádra jsou i flexibilní – tedy snesou i částečný pohyb podkladu. Potíž ovšem je u spojů. Umakart drží pohromadě kovovými úhelníky a gumovým profilem, do kterého se zakládají dvě desky. Jeho úkolem je mimo jiné utěsnit spoj před vodou, protože nad „stropem“ jádra jsou vedeny elektrické kabely a rozvody. Tyto rohové černé gumy se dají postupně vyřezat a nahradit silikonakrylátem, který desky slepí, vyplní mezery a přitom zůstane pružný. Ovšem pozor: nemůžeme všechno vyřezat naráz, jádro by se totiž mohlo rozpadnout… Obkládačky pak už lepíme běžným způsobem, nicméně měli bychom zohlednit to, že kachličkový obklad také něco váží – prostě kachličky na umakart se použít dají, ale moc to zrovna nedoporučujeme.

Lepší je korek

Univerzální rady jsou k ničemu – ačkoliv to u konstrukčně víceméně stejnostejné panelové výstavby zní nevěrohodně, každé jádro je jiné: jinak je uložené v skládačce domu na panelové desce, jinak bylo každé celá léta také užíváno. O nátěrech jádra jsme psali ZDE a také jsme se zmínili o problémech s obkladovými deskami. Ani nápad užít dřevo jako ve finské sauně není vzhledem k minimální možnosti větrání koupelny nejlepší. Vlhko mu totiž přirozeně nesvědčí a obklad na roštu také zabírá místo, kterého je v přestavovaném jádru už tak zoufale málo. Co ale tenký korek? Přírodní motivy nabízené lisovanou korkovou drtí probouzejí fantazii. Lepení korku je vcelku snadné a netřeba ani demontovat odpady, kohouty a baterie. Použijeme disperzní lepidlo a obklad po uschnutí lepidla třikrát přelakujeme nejlépe lodním lakem, který velice dobře odolává vodním parám a zvýšené vlhkosti. Nebo použijeme podlahový matný lak, který snese i velké zatížení a dá se omývat a čistit běžnými saponáty.

Nebojte se v koupelně tapet

Výhodou tapet je, že si většinou můžeme rozvinout větší pás a tak získáme lepší představu o tom, jak bude naše koupelna po renovaci vypadat. Než se na trhu objevily speciální druhy určené do vlhkých prostor, používaly se obyčejné papírové tapety a ty se nakonec několikrát přetřely lakem. Dnešní vinylové plastické tapety jsou vůči vlhku odolné, snadno se čistí a pokud mají design kachliček, jsou od keramických obkladů bezmála k nerozeznání. Do disperzního lepidla přidáváme Duvilaxu ls 50, nebo použijeme rovnou Herkules či Unital. Ale pozor: všechny nerovnosti jsme před tapetováním museli akrylátovým tmelem vyplnit a zbrousit, na korekci nalepení nebudeme mít tolik času a při vytlačování přebytečného lepidla gumovým válcem musíme dát pozor, abychom nenarušili plastický vzor. Spoj mezi pásy musí být těsný. Použít můžeme omyvatelnou borduru, ať už v půli stěny a nebo u stropu.

Se samolepicí fólií je práce snadná

Základem je absolutní čistota podkladu. Stěnu důkladně omyjeme. Postup připevnění je jednoduchý: podklad jen navlhčíme rozstřikovačem s příměsí saponátu proto, abychom měli možnost provést případnou korekci nalepení. Pokud nám po nalepení asi padesáti centimetrů zůstanou na začátku bublinky a dál je fólie v pořádku, hladítkem vzduch vytlačujeme. Postupujeme od shora dolů do stromečku, po stažení podkladní blány a utažení se vrátíme k problematickému začátku a vzduch vytlačíme stromečkem nahoru.


Sorry, the comment form is closed at this time.