Jul 162013
 

Kdo touží po chalupě, obvykle si ji představuje jako solidní stavbu s dobrými základy a často podsklepenou, ale v tom se zpravidla plete. Spousta vesnických stavení měla na dřevo kůlnu, na brambory krecht a sklípek na zimní jablka a běžnou zeleninu kde bylo možné udržet víceméně stálou teplotu vykopaný ve svahu nebo jen zpola zahloubený a přisypaný zeminou. Základy domu byly mělké a modernímu bydlení nebo rekreaci dnes přinášejí problémy.

Provedení základových pásů, které přenášejí veškeré zatížení horní stavby do základové půdy, je důležité i u nových staveb. Dnes se příliš sklepy nestaví, v době ledniček jsou zbytné, stavbu zdržují a také značně prodražují. Je-li ale stavba špatně založena, bývá následná oprava vždy značně nákladná.

Země i domy pukají

Čteme o tom stále častěji: Je sucho a země puká. Je mokro, a ujíždějí svahy. Mrzne a mokrá zemina se rozpíná. Blízká stavební činnost, otřesy a další vlivy také mohou udělat své. Prostě země se hýbe a s ní to, co na ní stojí. A když stěny pukají, nejde jen o vadu na kráse a praskliny na omítce, ale někdy i o statiku stavby a tedy o život. Vlivem různých nepříznivých změn v základových poměrech došlo k nestejnoměrnému sedání základové půdy. Takové poruchy se mohou projevit až mnoho let po dokončení stavby, nebo mohou vzniknout během provozu budovy.

Když nezbývá, než základy posílit

Někdy se ukáže jako rozumné řešení jak stavbu stabilizovat je prohloubit základy. Takovému návrhu musí v každém případě předcházet statický výpočet. Mělké základy musíme prohloubit do nezámrzné hloubky. K takové práci je ovšem třeba přistoupit i v případě, pokud pod domem chceme dodatečně zřídit nebo prohlubovat stávající sklep, případně staví-li se těsně vedle budovy nová stavba s výrazně hlubšími základy. Pokud ale rozdíl mezi patou starého základu a patou základu přistavované budovy je menší, než tloušťka starého základu, zdravé staré základy nemusíme podchycovat ani podezdívat.

Zabezpečení zdí vzpěrami

Před podezdíváním základů musíme zdi zabezpečit proti vybočení šikmými vzpěrami, což prakticky bez výjimky platí u rohů budovy z kamenného či smíšeného zdiva. Platí to i pro klenby, které jsou velmi citlivé, a pro meziokenní pilíře. A rozhodně neprohloupíme, pokud vypažíme rovněž dveřní a okenní otvory. Vzpěry musí zasahovat horním koncem do mělké kapsy ve zdivu asi v úrovni nadpraží oken. Do kapsy se utahují klínem. Je-li zeď narušená nebo méně pevná, zabezpečujeme ji vzpěrou zdvojenou. Druhá vzpěra podpírá zeď níže. V praxi to vypadá tak, že dole se vzpěra opírá o trámek 0,8 až 1,5 m dlouhý, rovnoběžný se zdí. Trámek zapustíme do země a zapřeme proti posunutí dvěma až třemi kůly zaraženými do země. Vzpěra se s trámkem spojí tesařskými skobami. Při podepření zdi dvěma vzpěrami se jejich dolní konce opírají o zapuštěný trámek vedle sebe.

Něco o pracovní jámě

Podchycovaný základ musí být přístupný alespoň z jedné strany. Nejlépe se nám samozřejmě pracuje u volně stojících objektů, kde kopeme zpravidla zvenčí, abychom mohli těsně vedle základového pásu vyhloubit pracovní šachtu. Jámy hlubší nebo jámy v nesoudržné zemině přitom musíme z bezpečnostních důvodů pažit fošnami a kuláči.

Nic se nesmí uspěchat

Podezdívání základů není stavební předsevzetí na víkend. Nepracujeme totiž souvisle po celé délce zdi, ale tak říkajíc cik-cak, postupně po asi metrových úsecích vzdálených od sebe asi čtyři metry. Je to z bezpečnostních důvodů. Nejdřív přitom odkopeme zeminu v šíři asi dvoumetrové do úrovně paty starého základu a pak vyhloubíme metr široké pracovní jámy na úroveň paty základu nového.

Začínáme od rohů

Rohy, kde se zdivo váže, jsou pro statiku domu velmi důležité, proto právě od nich vždy začínáme. Potom odkopeme starý základ v délce asi třičtvrtě metru a terén pro nový základ urovnáme vrstvou betonu. Spodní plochu starého základu očistíme, odstraníme kamení, které v základu nedrží, a spodní líc navlhčíme vodou. Na urovnaný podklad vyzdíme cementovou maltou z ostře pálených cihel nový základ. Tloušťka ložných spár má být jen asi pět centimetrů.

Spojení starého a nového základu

Když se při zdění přiblížíme k spodnímu líci starého základu, musíme nové zdivo ke starému dobře připevnit. Upevňujeme postupně od vnitřního líce základu k venkovní zdi. Maltu je nutné do mezer pečlivě vtlačit. Pak postupujeme na úseku asi čtyři metry vzdáleném stejným způsobem. Na úsek sousedící s tím, kde jsme začali se můžeme vrátit za týden – tedy až po dokonalém ztvrdnutí malty. Podezdívání starých základů samozřejmě můžeme kombinovat s betonem, když úseky mezi cihelnými podezdívkami opatříme bedněním v líci základu. Bednění postavíme z prken mezi zapřenými trámky a novou cihelnou podezdívkou.


Sorry, the comment form is closed at this time.