Mar 072016
 

oprava střechy

I zima, po které se vlekaři věší, pořádně prověří především starší střechy. Změny teplot a zvýšená hmotnost při tání způsobí, že se střechy často „hnou“. Krytina z pálených tašek nebo z vlnitého nebo šablonového eternitu popraská. Zkrátí se i životnost plochých střech z asfaltových pásů, které dostaly zabrat, když jsme z nich shazovali sníh. Zima poznamená i kondici plechových střech. Do menších oprav se ale můžeme pustit sami. Samozřejmě ve větší výšce navázaní na lano a nejméně ve dvou.

P1000399Problém často představují ploché střechy. Dřív se většinou vyzrálá betonová plocha napenetrovala, nechala zaschnout a pak se natáhl první pás. Nahřál se hořákem a povrch z asfaltové směsi se roztavil a přilnul k podkladu. Okrajem pás přesáhl oplechování. Křížem se položila další vrstva a třetí na konec měla už na okrajích přesah nejméně deset centimetrů. Lepenkové střechy měly dost omezenou životnost, protože problémové byly nosné vnitřní vrstvy s vložkou z papírové lepenky nebo hadrů. U novějších výrobků jsou asfaltové směsi pružnější a vložky jsou ze sklorohoží, sklotkaniny, kovových fólií, syntetických vláken nebo strojní hadrové lepenky, takže se jejich životnost významně prodloužila.

Někdy pomůže „flastrování“

Nejlepší by samozřejmě bylo staré pásy strhnout a nahradit je těmi modernějšími, ale ne všichni mají pohotově po ruce větší peníze. Při lokální opravě musíme nejdřív netěsnost najít. A u asfaltových pásů najít praskliny nebo otvor, kde došlo k porušení pásu, nemusí být snadné, protože prasklina je občas úplně jinde, než kde prosakující voda udělala na stropě flek. Lepší než záplatování takové střechy je položit novou celou jednu vrstvu lepenkových pásů. Přitom se roztavená spodní plocha rozteče i do spár, které nejsou vidět a praskliny se zaplní. Jenom nesmí pod povrchem zůstat voda. Neměla by se kam odpařit a na střeše by vznikly časem praskající boule. Tím, že opravu nebudeme muset opakovat, si být jistí nemůžeme.

Jak na to

Na opravu si vypůjčíme speciální hořák a velkou desetikilovou bombu s propanbutanem. Úplně v nejhorším (a bez záruky) můžeme použít malý opalovací hořák na kartuši. Naměříme a na střechu položíme nové pásy. Přístroj sestavíme a zapojíme. S hořákem pracujeme tak, že pásy nahříváme, aby se asfalt na horním pásu začal natavovat a dolní pás se při nahřátí zpěnil – tak se oba pásy spojí. Samozřejmě, že pracujeme rychle, aby pás neprohořel k podkladní nosné vložce. Spoje rozmázneme špachtlí do ztracena. Zvládnout se to dá i na poprvé, ale mít po ruce někoho se zkušeností s podobnou opravou je k nezaplacení.

Nalijte si novou střechu

nátěrNa práci s gumoasfaltem si může troufnout skoro každý. Říká se mu tekutá lepenka a někdy funguje jen jako nátěr, jindy společně se skelnou tkaninou. Povrch opravované vodotěsné izolace před použitím nátěrového systému musíme nejdřív „vyštupovat“, tedy proříznout puchýře a zatavit je, díry vyplnit nátěrem nebo hořákem změkčit a rozetřít špachtlí. Asfaltový tmel od Soudalu s nímž lze i podlepit asfaltové šindele nebo zatřít menší praskliny či spoje lze koupit v kartuších. Odpadne nám ne úplně snadné nahřívání asfaltových pásů. Kdo raději natírá, než přivařuje, zvolí podle odborníků následující opravu: střechu očistí, napenetruje (Penetral ALP), natře asfaltovou suspenzí (Gumoasfalt SA 12) a do ní za mokra vtiskne vložku ze stavební skelné tkaniny. Překryje trojím nátěrem SA 12 a na konec Gumoasfaltem SA 23. Takhle opravená střecha by měla vydržet až deset let. A že aktuální rychlovky lze dělat i v dešti řeší nátěrové hmoty označené Wasser Stopp. Obsahují vlákna, které zaplní praskliny, škvíry či jiné problémy na střešní krytině. Funguje to na asfaltové lepence, eternitu, pálených taškách, zinkovém nebo měděném plechu, ale dokonce i na plastu nebo přírodní břidlici. Nátěr je i po vytvrzení stále pružný a odolný vůči UV záření i výkyvům teplot. Je ale dobré po osmi dnech udělat i druhý nátěr.

Eternit

Kdo ještě má vlnitý eternit, potvrdí, že vlivem počasí a střídání teplot křehne. Pracovat proto musíme velmi opatrně a svou hmotnost rozložit – třeba prací z na střechu položeného žebříku. Pokud je to možné, eternit vypodložíme trámkem.
Eternit očistíme (pozor na skelná vlákna z broušení, použijte respirátor), střechu napustíme polyesterovou pryskyřicí, vložíme skelnou tkaninu a opět přetřeme. Nejrozumnější je použít laminátovací soupravu a různé velikosti skelné tkaniny. Po vytvrzení se eternit zpevní a záplatu můžeme přetřít, aby nebyla vidět. Snadnější je práce u střechy z eternitových šablon, které prostě vyměníme nebo jednoduše podlepíme asfaltovým nebo bitumenovým tmelem. Bitumenové pásky urychlí opravu. Odstraníme jen krycí fólií a měkkou část přitlačíme k očištěnému povrchu. Malé opravy zvládneme s bitumenovým tmelem k dostání jak v kartuši, tak v plastu, z něhož si vezme jen tolik, kolik budeme potřebovat.

Co a jak s plechovou střechou

Na větší opravu pozinkovaného plechu je lepší zavolat řemeslníka. Podle velikosti oprav klempíř vloží kus plechu, ohne ho, vyklepe a zacínuje. Na menší opravy stačíme sami. Společnosti jako Uhu, Henkel, Bizon vymyslely spoustu univerzálních hmot na opravy, třeba Pattex Repair Expres drží už léta „záplatu“ stejně dobře, jako by byla přiletovaná. A stačilo obě složky tmelu jen sežmoulat do hladké stejnobarevné hmoty mezi prsty, nanést na poškození a uhladit. Za čtvrt hodiny místo přebrousíme a přetřeme barvou.


Sorry, the comment form is closed at this time.