Jan 162014
 

Slyšíte to, co nechcete? Neslyšíte to, co chcete? Pak tedy máte potíže s hlukem. To, co slyšet nechcete je u vás pořád dost hlasité, abyste špatně rozuměli tomu, co máte uvnitř. Co s tím? Pravděpodobně potřebujete akustickou izolaci! Oddělit váš prostor od prostoru sousedů nebo vnějšího prostředí plného automobilů, vlaků a sirén. Jestli je to tak a vaše problémy vypadají podobně, našli jste právě článek, kde vám poradíme, jak se svých starostí elegantně a efektivně zbavit.


V čem je háček?

Když slyšíte to, co slyšet nechcete, říká se tomu hluk. Jako je SPAM nevyžádaná pošta, tak hluk je nevyžádaný zvuk, který vás otravuje. A nejen to. Může vám přivodit i zdravotní potíže, protože nutí váš mozek neustále jej zpracovávat, a to vás unavuje a snižuje to vaše výkony. Co je zdrojem hluku? Intuitivně to jsou především hlasité objekty jako projíždějící nákladní auta nebo vlaky, když bydlíte blízko silnice nebo kolejí, ale také třeba domácí kino vašeho souseda. To ale není všechno, zvuky se totiž sčítají, a nejlépe v uzavřených prostorech, takže třeba v kanceláři se může několik i tichých hovorů slít do takového akustického znečištění, že to představuje vážný problém.

Co s takovým hlukem? Nejlepší samozřejmě je, když můžete zdroj obrazně řečeno vypnout. Tedy odstěhovat se od silnice nebo zajít za sousedem, ať si to ztlumí. To ale ne vždycky jde. Pokud ne, zbývá vám jediné: akustická izolace. A právě na izolaci se teď vrhneme.

Základní postup

Základem izolace je izolační materiál. Když se chceme izolovat proti hluku, výběr materiálu je klíčový. Nabízí se hned několik variant. Mezi nimi jsou asi nejpraktičtější buď lisované akustické desky, nebo minerální vata. Jejich aplikace je do jisté míry podobná, i když některé důležité rozdíly najdeme.

Lepení akustických desek na podhledy

Začněme deskami. Vyrábí se z malých segmentů polyuretanové pěny slisovaných dohromady. Díky tomu jsou nejen výborným zvukovým, ale také tepelným izolantem. Jsou také ale poměrně těžké a na to je třeba vždy pamatovat. Připevnit se dají jak šrouby nebo vruty, tak i vhodným stavebním lepidlem, například Den Braven Multi Kleber. Pod podlahu se mohou samozřejmě jen pokládat, vertikálně na stěny je třeba je již připevnit, ale zajímavé je, že i na strop se dají lepit. Jen je potřeba je dobře zapřít pomocnou konstrukcí, než lepidlo dostatečně vytvrdne.

Nanášení lepidla na akustické desky

Vata se chová trochu jinak. Je totiž lehčí, což usnadňuje aplikaci a rozšiřuje možnosti konstrukce. Lze ji lepit stavebními lepidlovými hmotami podobnými omítce. Lepení pak podle možností doplňujeme ještě o hmoždinky tak, aby místa prostupu hmoždinky byla podložena vrstvou lepidla. Navrch pak dáme stěrkovou hmotu, omítku a tím máme hotovou svrchní vrstvu.

Příčky a rošty

To, co jsme zatím popsali, je jen základní postup, kdy izolační materiál prostě připevníme ke stěně. Je to sice nejjednodušší, ale nikoliv zvukově nejefektivnější způsob izolace. Proč? Protože zvuk se nešíří jen volným prostorem, ale hlavně konstrukčními prvky jako jsou železobetonové prefabrikované díly (paneláky), železné konstrukce (např. stoupačky) nebo součásti samotné protihlukové konstrukce. Říká se jim akustické mosty, a fungují podobně jako jejich tepelné protějšky. Jak se jich zbavíme? Jednoduše. Přerušíme je.

Trvale pružná lepicí páska na izolaci konstrukce

Prvním způsobem, jak na to, je metoda nezávislého roštu. Tedy neaplikujeme izolant přímo na stěnu, ale na dřevěný rošt. To je první krok, který ale efektivitu izolace příliš nezvýší. Proto je potřeba jít dál a rošt odsunout od stěny, kterou má izolovat. Vznikne tím byť i jen malá vzduchová mezera, která ve výsledku výrazně zvýší izolační schopnost stěny. Posledním krokem je oddělit rošt od stěn úplně. To je důležité hlavně u akustických příček z minerální vaty.

Vata se tam totiž díky své lehkosti nelepí, ale pouze vkládá do připravených kovových profilů. Jak jsme ale řekli, kov je výborným vodičem zvuku. Zároveň je ale vynikajícím lehkým a pevným stavebním prvkem, který zabírá málo místa. Řešením jsou dlouhodobě pružné tmely nebo lepicí pásky, které se vloží mezi železnou konstrukci – nebo i dřevěnou – a zeď, podlahu, strop, ale také svrchní vrstvu, většinou sádrokarton. Tím se efektivita izolace výrazně zvedne.

Další fígly

Kromě toho, co jsme již popsali, existuje ještě pár zaručených tipů, jak zvýšit izolaci. Za prvé, izolační schopnosti příčky zvyšuje, když jsou krajní pláště (např. ze sádrokartonu) různě tlusté. Pro to stačí jen z každé strany použít jinou tloušťku obkladu, nebo instalovat víc vrstev. Obecně také platí, že vzduchová mezera vždy přináší lepší izolaci, což je krásně vidět například na oknech s dvojitým sklem a vakuovou mezerou mezi nimi.

Pamatujme ale na jedno. Úplně eliminovat hluk se nemusí vždy podařit. Sebelepší zvuková izolace stěn vždy pohltí jen určité procento přicházejícího zvuku, byť vysoké procento, ale vždy něco propustí dál. S tím je potřeba počítat a nenechat se „nedokonalým“ výsledkem na konci odradit. Přeci jen, když se zvuk sníží pod určitou úroveň, mozek jej dokáže lépe nebo úplně ignorovat a už tím se vašemu sluchu viditelně ulehčí.


Sorry, the comment form is closed at this time.