Jun 022013
 

Když se dostaví zdi, obvykle se stavba ozdobí „glajchou“, ale ve skutečnosti je rozumnější za konec hrubé stavby považovat teprve chvíli, kdy máme dům pod střechou. Podíváme se, jak je tomu s tradiční sedlovou střechou u které se dvě obvykle stejné plochy setkávají ve hřebeni pod větším či menším úhlem. Tu nese krov.

Krov je konstrukce, na níž leží střešní krytina – například tašky, plech nebo lepenka. Má přenášet zatížení sněhem, větrem a vlastní tíhou na nosné stěny stavby. Toto zatížení se musí vždy přenášet svisle a tomu odpovídá způsob, jakým je krov konstruován.

Není střecha jako střecha

Pokud netoužíme po podkroví, můžeme především na přízemních domech použít krov o malém sklonu, jednoduchou konstrukci z fošen, kterou ztužujeme prvky typu vazníků se zatlačovacími styčníky z plechů s trny. Každopádně na střeše v mnoha ohledech závisí životnost a trvanlivost celé stavby protože ji chrání před nepříznivými klimatickými vlivy. Šikmá střecha je u nás tradiční, lépe se opravuje a dobře odvětrává. Při jejím sklonu 45o se střešní plochy stýkají v pravém úhlu. Na horách se staví střechy strmější. U pultových střech je jediná skloněná plocha přes celou šířku stavby a nejčastěji se používá u garážových stání nebo jiných přístavků a vedlejších budov. U valbové střechy jsou hřebenem spojeny čtyři střešní plochy, u stanové se setkávají v jednom vrcholu. Jedinou nevýhodou šikmých střech v našich podmínkách je složitější zateplení konstrukce.

Pozednice je základ

Stavby jsou dnes mnohem menší a méně robustní než dříve a namísto tesařských prvků se více využívají ztužující prvky z válcovaných ocelových profilů, které opatříme ochrannými nátěry. Ocel však nesmí procházet tepelnou izolací, protože by se nám vytvořily nežádoucí tepelné mosty a vlhkost by nemohla kondenzovat. Díky tomu se z původně složité konstrukce krovu využívají zejména pozednice, kleštiny, vaznice a krokve. A co je co? Pozednice je dřevěný trám hranatého průměru osazený nejlépe na železobetonovém věnci. Jedná se o nosný prvek, na který se pak osazují krokve. Dřevo krovu (maximální vlhkost osmnáct procent)je obvykle smrkové a je zcela zbavené kůry a opatřené ochranným nátěrem nebo tlakovou impregnací.

Krov roste

Kleštiny jsou dvě fošny, které svazují pozednici, krokev a sloupek. Středová a vrcholová vaznice je tvořena trámy v podobě hranolů propojujících podélně krov. Sloupky stojí na vazných trámech, takže nezatěžují stropní konstrukci nad posledním poschodím stavby. Kleštiny pak na úrovni vaznic k sobě stahují krokve a v úrovni pozednic krokve k sloupkům a vzpěrám. Vzpěry podpírají sloupky a čepují se do vazného trámu. Do nich zase čepujeme takzvané pásky, které sloupky ve směru vaznic podpírají a ulehčují jim od rozpětí. Krokev bývá tesařským spojem propojena s vrcholovou a někdy i středovou vaznicí a pozednicí. Klasický krov je z dřevěných hranolů a latí, případně ze sbíjených vazníků – to u přízemních rodinných domů bez půd, kde zároveň tvoří stropní konstrukci.

A co zkusit stavebnici

S krovem je dobré obrátit se na tesaře, kteří podle projektu vyrobí potřebnou konstrukci. Protože je ale kvalifikovaných tesařů jako šafránu, používají výrobci katalogových řešení přesné obráběcí stroje na tzv. CNC linkách a krov pak prostě složíme jako almaru z Ikea. V balících jsou očíslované jednotlivé dílce a plánek s přesně vyznačenou pozicí očíslovaných dílů. Ani moc nářadí nepotřebujeme: palici, kladivo, zdvihací lana a klíče na přitažení svorníků. Neradíme nicméně pouštět se do toho bez odborné pomoci nebo dozoru někoho, kdo má se stavbou krovu zkušenost. A to třeba i za úplatu, protože i tak ušetříme. Tesařské konstrukce z CNC linky jsou totiž proti klasické ruční výrobě levnější o třicet procent až polovinu!


Sorry, the comment form is closed at this time.