May 302013
 

Především v zimních měsících teplota a vlhkost kolísá a to se může neblaze na malbu a podkladní štuk podepsat trhlinami a prasklinami. Domy u komunikací zatížené především těžkou nákladní dopravou zase vibrují a třesou se se stejným výsledkem. Pravda – menší trhliny soudržnost stavby neohrozí. Nicméně pod další výmalbou občas prosvítají a mohou rychle vytvořit praskliny i na povrchu zcela nového malířského nátěru.

Na opravu trhlin již vesměs nepoužíváme sádru, protože praská, dělá puchýře a vypadává. Je proto rozumné jít s dobou – na trhu je totiž široká nabídka nejrůznějších a daleko vhodnějších tmelů.

Bandážujeme jako u doktora

Pokud prasklina není příliš hluboká, můžeme ji zatmelit snadno. Na ty větší použijeme buď bandážování,  stěrku nebo sklovláknovou pásku. Bandáž zároveň zpevní více mechanicky namáhaná místa na omítce rohů nebo pod stropem fabionů. A uplatníme ji i tam, kde se navzájem stýkají dva nesourodé materiály, například dřevo a omítka. A jak na to?

1. Před bandážováním odstraníme malbu v celé šíři ošetřovaného místa až na omítku.

2. Praskliny vyplníme tmelem a necháme zaschnout, poté přebrousíme brusným papírem.

3. K bandáži použijeme samolepící textilní pásky nebo pruhy plátna či obinadlo. Nalepíme je klasicky malířským nebo celulózovým klihem, latexovým pojivem či základní latexovou barvou.

Sklovláknová páska

Trhlinu také můžeme postupně po celé délce přelepit speciální sklovláknovou páskou, kterou tvoří sklolaminátová mřížka opatřená akrylátovým lepidlem. Je velmi pevná v tahu, rozměrově stálá a působí jako armování v omítce. A lepidlo je tam jen k udržení pásky na stěně. Tato páska je určena pro vytváření vnitřních a vnějších rohových spojů a napojovacích spár sádrokartonových konstrukcí, kde zpevňuje tmelený spoj a zabraňuje tvorbě prasklin. Zvyšuje pevnosti namáhaných ploch, jako jsou oblasti otvorů pro okna, dveře a svítidla. Vyztužuje podélné spáry příček, jednoduchých a zdvojených konstrukcí, stropních podhledů a opláštění podkroví.

Stěrkování spáry vyplní

Použijeme stěrkovací hmotu, která ve výsledku povrch sjednotí. Práce to bude jednoduchá – hmotu podle návodu vsypeme do odměřeného množství vody a po stanovené době promícháme. Doba vytvrzování bývá sice delší než klasická sádra, stěrkovací hmoty se však mnohem lépe zpracovávají, netvoří se na nich skvrny typické pro sádru, nepraskají a jsou pevnější. Praskliny není nutno nijak rozšiřovat a zdi nemusíme ani vlhčit, aby se tmel s omítkou lépe spojil. Po několika hodinách kdy tmel zatvrdne srovnáme povrch brusným papírem 150 nebo ostrou špachtlí (některé hmoty umožňují i vyrovnání povrchu za mokra). Na menší opravy použijeme akrylátové tmely. Po vytvrzení je natřeme bez problémů. K vyrovnání plochy do roviny slouží tenkovrstvá stěrka nebo štuková omítka, které se vysokou bělostí a otěruvzdorností. Využijeme ji při rekonstrukci panelákových stěn po odstranění tapet a při opravách starých omítek před malováním. Vytvrdnou zpravidla za den, dva.

Jak na uražené rohy

1. Připravený stěrkový tmel naneseme na postiženou zeď k otlučenému rohu.
2. Špachtlí ho rozhrneme po ploše tak, aby přesahoval za roh.
3. Z druhé strany poté tmel stáhneme do ztracena.
4. Operaci opakujeme tak dlouho, než budeme s rohem spokojeni. Nebo použijeme tzv. úhlové hladítko, kterým roh znovu vytvarujeme.

 


Sorry, the comment form is closed at this time.