Proč by měly stěny v bytě mít povrch rovný? Jenom proto, že je to tak obvyklé? Stěna, jejíž konstrukce je pod omítkou skryta, jakož i různé rozvody, trubky a dráty, je nejen pěkná, ale hladký povrch je příznivě nakloněn i hygienickým hlediskům. Stěna přitom dýchá. Na druhou stranu omítka stavební konstrukci chrání a zlepšuje také kvalitu zvukové a tepelné izolace. Jaké jsou druhy omítek a omítání?
Podle odborníků je nejpraktičtější interiéry, tedy i příčky, zbudovat suchou cestou z pórobetonu nebo keramických bloků. Teď se nám vyplatí, pokud jsme zdi stavěli pečlivě, protože při nanášení omítky spotřebujeme minimum materiálu a práce bude snazší – a nebýt to slovo tak profláklé, chtělo by se říct i radostnější.
Druhy omítek
Omítku zvolíme podle účelu interiéru a výtvarného záměru. K dostání jsou již namíchané v podobě suchých směsí, což nás zbavuje odpovědnosti za volbu správného poměru jednotlivých složek. Stačí se držet návodu, jak s nimi zacházet – prostě podle doporučení zředit vodou a důkladně rozmíchat. A teď tedy co je na co:
Dělení omítek
- Minerální omítky mají jako pojivo křemičitanové slíny a sádrovec a jako plnivo křemičitý písek. Používáme je na klasický podklad.
- Silikonové – opět písek jako plnivo, ale pojivem je cement a syntetické přísady, takže dobře odolávají i v agresivním prostředí.
- Tenkovrstvé omítkoviny s obsahem silikátů mohou být venkovní, vnitřní či univerzální, které se už vyrábějí probarvené.
- Tepelněizolační se používají například na zateplovací systémy, jsou lehké a proto je možné je nanášet dost silně.
- Proti chladu i proti hluku lze aplikovat omítky s perlitem, který má vysokou tepelnou odolnost, nízkou objemovou hmotnost a chemickou stálostí jako sklo.
- Kapitolou zvláštní jsou sanační omítky zabraňující prostupu vody do konstrukce a výkvětům solí na fasádě a paropropustné vnitřní omítky, které ze zdiva vysoušejí zkondenzovanou vodu. Zamíchány do nich bývají i fungicidní přípravky proti růstu plísní, hub a řas.
- Dekorativní omítky jsou složeny tak, aby nanesenou vrstvu bylo možno ještě strukturovat rýhováním nebo válečky a speciálními hladítky.
- Omítky s akrylátovou disperzí nebo roztokem epoxidové pryskyřice se pro dekorativní účely nanášejí nástřikem, plnivem je v tomto případě barevná minerální drť.
Významnou pomoc poskytne technika
Výborné zdravotní vlastnosti vykazují v interiéru sádrové omítky, proto jsou také tolik populární. Pracuje se s nimi snadno a nepotřebují další úpravu. O tom, jak sádrou místnost omítnout, čtěte ZDE. Povrch klasické omítky se ale ještě vylepšuje štukem. Ale zkuste bez léty vypracovaného grifu nahodit bezchybně celou stěnu. Uspokojivého výsledku dosáhnete obtížně a ruce budete mít vytahané jako gorila, ramena olověná, a ta záda! Jistým řešením je předat práci strojům.
Pracovní postup
- Začátkem všeho je příprava podkladu. Stavební konstrukce musí být čistá, suchá a bez nesoudržných míst. Konstrukce pod starými omítkami očistíme tlakovou vodou, hladké povrchy (betony, OSB desky a jiné) napenetrujeme.
- Hrany stěn osadíme AL rohy a APU lištami – na aplikovanou omítku na každý vnější roh. Nezapomeneme na APU lišty, které se osazují na svislou a horní vodorovnou část okna s vnějším okrajem. Pak nalepíme ochrannou folii, která okna po celé strojní omítání bude okno chránit před poškozením.
- Stroj by měl ovládat profesionál, proto je jen zcela výjimečně najdete v půjčovnách stavebních potřeb. Stroj aplikuje zrnitý materiál na stavební konstrukci ze vzdálenosti deseti až dvaceti centimetrů.
- Nicméně ruční práci se nevyhneme, muže se strojem pošleme domů a vyhrneme si rukávy. Do požadované roviny finálně omítku srovnáme hliníkovou H-latí a po zavadnutí ještě latí řezací.
- Konečnou podobu pak omítka dostane, když ji navlhčíme, rozfilcujeme, zatáhneme a plstěným hladítkem vytvoříme požadovaný povrch, který bude po vyschnutí připraven na malířské práce.