Jun 072013
 

Proč by měly stěny v bytě mít povrch rovný? Jenom proto, že je to tak obvyklé? Stěna, jejíž konstrukce je pod omítkou skryta, jakož i různé rozvody, trubky a dráty, je nejen pěkná, ale hladký povrch je příznivě nakloněn i hygienickým hlediskům. Stěna přitom dýchá. Na druhou stranu omítka stavební konstrukci chrání a zlepšuje také kvalitu zvukové a tepelné izolace.

Podle odborníků je nejpraktičtější interiéry, tedy i příčky, zbudovat suchou cestou z pórobetonu nebo keramických bloků. Teď se nám vyplatí, pokud jsme zdi stavěli pečlivě, protože při nanášení omítky spotřebujeme minimum materiálu a práce bude snazší – a nebýt to slovo tak profláklé, chtělo by se říct i radostnější.

Druhy omítek

Omítku zvolíme podle účelu interiéru a výtvarného záměru. K dostání jsou již namíchané v podobě suchých směsí, což nás zbavuje odpovědnosti za volbu správného poměru jednotlivých složek. Stačí se držet návodu, jak s nimi zacházet – prostě podle doporučení zředit vodou a důkladně rozmíchat. A teď tedy co je na co:

* Minerální omítky mají jako pojivo křemičitanové slíny a sádrovec a jako plnivo křemičitý písek. Používáme je na klasický podklad.
* Silikonové – opět písek jako plnivo, ale pojivem je cement a syntetické přísady, takže dobře odolávají i v agresivním prostředí.
* Tenkovrstvé omítkoviny s obsahem silikátů mohou být venkovní, vnitřní či univerzální, které se už vyrábějí probarvené.
* Tepelněizolační se používají například na zateplovací systémy, jsou lehké a proto je možné je nanášet dost silně.
* Proti chladu i proti hluku lze aplikovat omítky s perlitem, který má vysokou tepelnou odolnost, nízkou objemovou hmotnost a chemickou stálostí jako sklo.
* Kapitolou zvláštní jsou sanační omítky zabraňující prostupu vody do konstrukce a výkvětům solí na fasádě a paropropustné vnitřní omítky, které ze zdiva vysoušejí zkondenzovanou vodu. Zamíchány do nich bývají i fungicidní přípravky proti růstu plísní, hub a řas.
* Dekorativní omítky jsou složeny tak, aby nanesenou vrstvu bylo možno ještě strukturovat rýhováním nebo válečky a speciálními hladítky.
* Omítky s akrylátovou disperzí nebo roztokem epoxidové pryskyřice se pro dekorativní účely nanášejí nástřikem, plnivem je v tomto případě barevná minerální drť.

Významnou pomoc poskytne technika

Výborné zdravotní vlastnosti vykazují v interiéru sádrové omítky, proto jsou také tolik populární. Pracuje se s nimi snadno a nepotřebují další úpravu. O tom, jak sádrou místnost omítnout, čtěte ZDE. Povrch klasické omítky se ale ještě vylepšuje štukem. Ale zkuste bez léty vypracovaného grifu nahodit bezchybně celou stěnu. Uspokojivého výsledku dosáhnete obtížně a ruce budete mít vytahané jako gorila, ramena olověná, a ta záda! Jistým řešením je předat práci strojům.

1. Začátkem všeho je příprava podkladu. Stavební konstrukce musí být čistá, suchá a bez nesoudržných míst. Konstrukce pod starými omítkami očistíme tlakovou vodou, hladké povrchy (betony, OSB desky a jiné) napenetrujeme.

2. Hrany stěn osadíme AL rohy a APU lištami – na aplikovanou omítku na každý vnější roh. Nezapomeneme na APU lišty, které se osazují na svislou a horní vodorovnou část okna s vnějším okrajem. Pak nalepíme ochrannou folii, která okna po celé strojní omítání bude okno chránit před poškozením.

3. Stroj by měl ovládat profesionál, proto je jen zcela výjimečně najdete v půjčovnách stavebních potřeb. Stroj aplikuje zrnitý materiál na stavební konstrukci ze vzdálenosti deseti až dvaceti centimetrů.

4. Nicméně ruční práci se nevyhneme, muže se strojem pošleme domů a vyhrnem si rukávy. Do požadované roviny finálně omítku srovnáme hliníkovou H-latí a po zavadnutí ještě latí řezací.

5. Konečnou podobu pak omítka dostane, když ji navlhčíme, rozfilcujeme, zatáhneme a plstěným hladítkem vytvoříme požadovaný povrch, který bude po vyschnutí připraven na malířské práce.


Sorry, the comment form is closed at this time.