Správně se panelákové stavby jmenují „konstrukční stěnové systémy z prefabrikovaných panelů“, ale jak se jmenují je nám fuk, když do stěny panelákového bytu nemůžeme zatlouct skobu na obraz či zrcadlo. Panely jsou z betonu a beton je beton a potřebuje speciální přístup, abychom do něj přiměřený otvor pro hmoždinku navrtali. Čím vrtat do panelů? Řešením je vrtačka s příklepem, vrtáky do betonu, případně vrtací kladivo.
O čem je řeč, ví z praxe spousta Čechů a Moravanů o Slezanech nemluvě, protože průmyslovou montáží domů z víceméně přesných prefabrikovaných železobetonových dílců měl být v druhé polovině dvacátého století vyřešen zoufalý nedostatek bytů, což se do značné míry povedlo. Paneláky nebyly zrovna krásné a ne všude se také hodily, ale střecha nad hlavou a slušný standard to byl. Je zajímavé, že nejvíc na ně nadávají lidé, kteří v nich nikdy nebydleli. Často jen proto, že jim kazily výhled z okna.
Nesmrtelné panely
Dnes staré paneláky vypadají docela dobře dík strakatým zateplením. A stavějí se nové na nichž ani nepoznáme, že jejich podstatou jsou také velkoplošné železobetonové panely, které se na stavbě zmonolitní do požadovaného stavu. Problém se skobou na zrcadlo nebo obraz určitě řeší ještě spousta lidí. Hodně užívacích předmětů lze dnes přilepit, můžeme použít i „tekuté hřebíky“ či jiné sofistikované způsoby, ale hmoždinka jako jistota nás zřejmě neopustí. Abychom ji dostali tam, kam potřebujeme, potřebujeme v paneláku příklepovou vrtačku.
Jakou vybrat?
Protože se jedná v podstatě o univerzální nástroj, je dobré mít příklepovou vrtačku doma. Při výběru upozorňujeme, že výhodou je přepínač pravého a levého chodu, který nám pomůže při zaseknutém vrtáku i při povolování či utahování šroubů a vrutů. Vrtačky s rychloupínadlem nepotřebují přídavnou kličku, stačí vrták vložit a zaklapnutím nebo pootočením připevnit. Nebo můžeme vybrat vrtačku s pryžovým držákem (jde o gumovou plošku rozříznutou od středu do pěti či šesti směrů), do kterého kličku po každém použití upevníme. Zvolíme vrtačku s možností nastavení kroutícího momentu, který využijeme při sériovém šroubování nebo při řezání závitů. Dobré je i přídavné držadlo takové, které upevňujeme otočením rukojeti, nikoliv utahováním šroubu, protože jeho polohu měníme i při práci. Více informací o běžném vybavení a dostupných funkcích dnešních vrtaček najdete například v tomto srovnávacím testu vrtaček.
Ovládání
Buď na vrchní části vrtačky nebo na rukojeti je přepínač funkce z vrtání na příklep. Mění rychlost nebo přidávají či ubírají výkon (rychlý chod je dobrý pro vrtáky s malým průměrem, pomalý pro ty s větším průměrem). Pokud chceme vrtačku používat i jako šroubovák, musí mít plynulý rozjezd, možnost přepnutí na pravý a levý chod a nastavení utahovacího momentu. Po dotažení vrutu taková vrtačka sama vypne tah, aby nepoškodila hlavu vrutu.
Nezávislost na zdroji
Akunářadí je stále populárnější a bodejť ne – ne všude je zavedená elektřina, a někdy může šňůra překážet. Také akumulátory jsou stále lepší a vrtačky na jedno nabití vydrží déle. Jak se značí?
- Li-ion − lithium-ionová baterie má velkou kapacitu, nevadí jí průběžné dobíjení.
- NiMH − niklmetalhydridový akumulátor je podobná jako li-ion, ale je méně výkonný.
- NiCd − niklkadmiové články musíme před každým nabitím zcela vybít, jinak jim výrazně zkrátíme životnost.
Kapacita se na akumulátorech udává v ampérhodinách, napětí ve voltech – čím vyšší je, tím výkonnější je motor a silnější krouticí moment. A nezapomeňte, že akumulátor se vybíjí se i v době, kdy nářadí nepoužíváme. Jeho běžná životnost několika let se výrazně zkracuje při plném nasazení. V takovém případě si opatříme i indukční rychlonabíječku.
Vrtáky do betonu
Používáme speciální vrtáky s vloženou destičkou slinutého karbidu v hrotu. Bývají označené „Masonry drill“ a můžeme s nimi vrtat i do kamene nebo cihly. Kvalitní byť poměrně drahé jsou vrtáky s wolframovým násypem, se kterými se ale dá vrtat podstatně rychleji. Vrtáky do zdiva vždy mají napájenou tvrdokovovou špičku se střechovitě broušeným hrotem. Liší se kvalitou zpracování a typem stopky uchycené ve vrtačce či kladivu. Vrtačky s klasickým sklíčidlem mají vrtáky s válcovou nebo výjimečně šestihrannou stopku. Do vrtacích kladiv se upínají rychloupínacími sklíčidly SDS-plus, do těžkých kladiv pak SDS-max mají podélné drážky pro vedení a pojištění vrtáku. Zajímavé jsou univerzální vrtáky s centrovací špicí z tvrdokovu s válcovou stopkou určené na přesné vrtání do obtížných materiálů. Centrovací špice umožňuje dobré navrtání i do tvrdého a kluzkého materiálu. Speciálně vybroušené tvrdokovové ostří zaručuje dlouhou životnost, ale pozor – při vrtání se však nesmí používat příklep!
Na co vrtací kladivo
Příklepovou vrtačkou jako univerzálním nástrojem vyřešíme problém otvorů pro hmoždinky, co ale s panely v případě rozsáhlejší rekonstrukce? Vypůjčte si bourací kladivo, třeba vrtací kladivo od Bosche, který využívá díky pístu uvnitř mechanismu takzvaného aktivního příklepu (vrtačka má pasivní příklep a tlak se generuje díky síle vrtajícího). Kladivo s velkým výkonem má mnohem silnější úder než vrtačka a mlátí do materiálu samo, bez námahy toho, kdo ho drží. Kladivo má momentovou spojkou, která odpojí vrták od motoru v okamžiku, kdy se vrták zasekne v materiálu.
Co s tou spoustou prachu?
Při vrtání do betonu se bohužel prachu nevyhneme. Ideální je mít příklepovou vrtačku s integrovaným odsáváním kdy mikrofiltry odsávají prach přímo u vrtaného otvoru. Seberou i úlomky betonu. Zásobník na prach bude dostatečně objemný – pro vyvrtání přibližně 20-60mm a 50 mm hlubokých otvorů. Antivibrační vrstva na rukojeti příklepových vrtaček pro hlubší otvory účinně tlumí zdraví škodlivé vibrace a šetří při této práci také naše klouby.