Feb 212013
 

Kdo by si nechtěl postavit dům podle vlastních představ! Jenže to chce nejdřív peníze a potom zase peníze… A pak zajistit projekt, stavební povolení, postupovat krok za krokem, přičemž základem jsou základy, což není primitivní slovní hříčka, ale fakt. Každá chyba při jejich budování by po krátkém čase mohla vyvolat vážnou poruchu nebo dokonce zkázu vysněného domu a zmaření investice.

Většina z stavebníků vězí po krk v dluzích ještě před tím, než kopne do země, úvěry a hypotéky je zavážou na roky a logická bude tedy snaha v nákladech ušetřit. Rozhodně to ale nedělejme u základů.

Vyplatí se znát vlastnosti půdy, na níž stavíme

Úlohou vybudovaných základů a základové desky je bezpečně přenést stálé i příležitostné zatížení do půdy. Než proto začneme se zemními pracemi, necháme provést geodetické zaměření a výškové a směrové vytyčení objektu s osazením tzv. stavebních laviček. Protože podloží základů musí mít únosnost několikanásobné váhy celé budovy (což je dáno potřebnou mírou bezpečnosti), bude dobrá nejen rostlá skála, ale také pevně uložený hrubý štěrk ve dvou až třímetrové vrstvě, případně hlína s hrubým pískem a štěrkem. Samozřejmě by pod základy neměla být spodní voda. Když bude základová půda pevná, stačí pod nosné zdi použít základové pasy a základová deska bude stačit deset centimetrů silná, čímž uspoříme drahý beton a ocelovou výztuž. Na hůře únosných půdách můžeme zakládat jen lehké stavby, nebo použijeme silnější (čti také dražší) vyztuženou betonovou desku. Špatně se buduje na bahně, navátém písku, rašelině nebo navážkách. Teprve když víme, co bude pod domem, strhneme zeminu, vyhloubíme základovou spáru a pak základové pasy na úroveň základové spáry. Plochu následně zhutníme vibrační deskou na předepsanou únosnost.

Stavba základů

Projektant připraví samostatný výkres základů z něhož vyčteme, jak budeme stavbu zakládat, do jaké hloubky a z jakého materiálu. Potřebujeme i projekt sítí a podzemních vedení, které základy procházejí. U běžných staveb rodinných domů se používají betonové či železobetonové základové pasy a základová deska, jen výjimečně piloty – sloupy pod plošnými základy. Na pozemku se složitými geologickými poměry budeme základy muset armovat. Základová spára musí být v nezámrzné hloubce, to je 80 až 120 cm. Vhodnou tepelnou izolací můžeme ovšem nezámrznou hloubku snížit až na polovinu. Před betonáží musí být samozřejmě základová spára čistá a bez vody. Proto betonujeme hned po výkopu a následném začištění spáry. Trochu uspoříme, pokud do betonových základů použijeme kameny, železo a kvalitní kusy betonu. Rozhodně ale ne staré cihly nebo cokoliv, co by mohlo nasáknout vodou a po zmrznutí základy roztrhat.

Deska spojí základové pasy

Do základových pasů vložíme uzemnění a ještě před betonáží zde vybedníme prostupy průchodů inženýrských sítí. Základovou desku obvykle podsypáváme štěrkopískem, štěrkem nebo takzvaným kačírkem. Před tím ale na pasech po obvodu domu a pod nosnými zdmi založíme řadu ze skořepinových tvárnic, které vylijeme betonem stejné kvality, jaký byl použit pro základové spáry. Vznikne tak přesný obvod domu, který ještě můžeme obednit klasickým dřevěným šalunkem. Pak už může přijet mix betonu s hydraulickou rukou a základovou desku vylít. Používá se beton B 20 (pro základové pasy a ztracené bednění B 15). Vrstvu desky po celé ploše proložíme KARI sítí s průměrem oceli 6 mm a velikosti ok 15 x 15 cm. Nalitý beton zhutňujeme a nakonec uhladíme, respektive strhneme hliníkovou latí. A betonovat můžeme i v zimě do – 5 °C, to ale do betonu přidáme takzvané plastifikátory, které urychlují jeho tuhnutí.

Co je co čili termíny, s nimiž se můžete setkat

* Základová spára je rovina, kde se konstrukce základů domu po stržení orniční vrstvy stýká se zeminou.

* Základová deska je konstrukce na tak vzniklém podkladu. Lije se z betonu a vyztužuje ocelí – tak řečenou kari sítí. Na této úrovni pokládáme hydroizolaci a začínáme s nadezdívkou.

* Základové konstrukce tvoří základové pasy pod obvodovými a vnitřními nosnými zdmi. Jejich rozměr a skladbu určí statik. Následují základové zdivo, zásyp zeminou a dvacet centimetrů štěrku, hutněné po vrstvách. Hydroizolaci železobetonové desky po jejím vyzrání vytvoříme natavením asfaltových pásů s přesahem minimálně 150 mm na každou stranu zdiva.

* Základové pasy se budují zejména pod svislé nosné stěny, příčky, schody a komíny. Jejich šířka se odvíjí od tloušťky zdiva. I pas musí být rozšířen na každou stranu zdi o 100 až 150 mm. Na vybetonované základové pasy se postaví „šalovací“ tvárnice.


Sorry, the comment form is closed at this time.