Čas je neúprosný a žádný kabát mu neodolá věčně. Spolu s působením slunce, mrazu, srážek a také všech možných chemických složek, jimiž jsme mimoděk ovzduší k vlastní škodě obohatili, působí i na kabát domu destruktivně. Navíc jsou tu změny klimatu, které citlivě nevnímáme jenom my, ale i náš dům. Barevné omítky a fasádní barvy jsou naší určitou vizitkou a navíc dům chrání.
Omítka chrání zdivo nebo zateplení a barevný a vodu odpuzující nátěr zase chrání omítku. Proto po proschnutí omítky – ne dřív – přistoupíme k finálním úpravám. Nejprve si uděláme trochu pořádek v tom, s jakými omítkami se můžeme ve většině případů setkat.
Vnější omítky
Hrubá vápenná omítka je jednovrstvá a má tloušťku 15-20 mm. Nanášíme ji na zaschlý a znovu navlhčený postřik z vápenocementové malty a srovnáváme dřevěným hladítkem. Hladká vápenná omítka se provádí stejně jako předchozí, avšak povrch je hlazený nebo stříkaný. Štuková omítka je dvouvrstvá. Jádro 8-12 mm a štuk má 3-5 mm – ten upravíme plstěnými nebo molitanovými hladítky nebo ozdobně vyrýváme. Břízolit je šlechtěná škrábaná omítka: dvouvrstvá omítka s jádrem vápnocementové malty v síle jako u předchozího typu, na které přijde lícní vrstva z malty s přísadou ostrých písků, slídy a barvy. Ručně se nanášela březovými košťaty, dnes se stříká. Na závěr povrch kartáčujeme, čímž vydrolíme a obnažíme slídu. Cementová omítka je jednovrstvá v síle do 2 cm zpracovaná dřevěným hladítkem.
Sokly
Na sokly – ale nejen – se používá šlechtěná dvouvrstvá cementová omítka zvaná umělý kámen. Je odolná vůči počasí i mechanickým poškozením. Jádro má z dvoucentimetrové vrstvy cementové malty a líc s přimíchanou kamennou drtí. Nakonec povrch upravujeme vymýváním, hlazením, broušením nebo pemrlováním, což je vytloukaná kamenická úprava. Umělý kámen se používá na sokly, někdy i na celé budovy.
Výhody sanačních omítek
Slouží sice i k vnitřnímu omítání, ale dnes se zaměříme na ty k dokončení fasády. Disponují zvláštním systémem pórů, který umožňuje vlhké zdivo větrat. Logicky tak při správném použití výrazně prodlouží životnost fasády a zvýší i kvalitu užívání stavby. Omítky jsou sice vysoce vodoodpudivé, ale jejich povrchovou úpravu dokončíme odpovídajícími fasádními barvami, jinak totiž asi po dvou letech povrch začne lehce pískovat. A jakmile se naruší, je k dalším problémům blízko. Barvy (alespoň jedna vrstva) by měly na omítce vydržet po dlouhou dobu v původním odstínu.
Vápenné barvy
Pokud vlastníme historický objekt, mluví nám do všeho památkáři. Nejraději při obnově nebo rekonstrukci vidí, když použijeme právě vápennou barvu. Má nejlepší prodyšnost pro vodní páry a dobře přilne k nasákavým povrchům. Staré disperzní povrchy pro ni nejsou vhodným podkladem. Protože ale má relativně malou trvanlivost, přidávají se do ní organické přísady.
Silikátové barvy
Na kvalitu podkladní omítky jsou silikátové barvy nejnáročnější. Ta by měla proto, aby dobře přilnuly, obsahovat křemen, na který se naváže základní pojivo barvy. Pokud je v podkladu místo písku mletý vápenec, pod silikátovou barvu se nehodí. Samotná barva je vysoce trvanlivá a má výborné difuzní vlastnosti. Při natírání fasády musíme dát pozor, protože silikátové barvy nevratně naleptávají sklo, a tak uděláme dobře, když okna a parapety zakryjeme.
Akrylátové barvy
Když mluvíme o disperzních barvách, máme na mysli na zpracování nenáročné akrylátové barvy. Jejich oblibu zdůvodňuje i to, že omítce poskytují dobrou ochranu proti atmosférickým vlivům a jejich prodyšnost pro vodní páry je také poměrně dobrá.
Silikonové barvy
Za nejkvalitnější asi lze považovat silikonové barvy, které jsou pro vodní páry vysoce prodyšné a přitom odolné proti pronikání vnější vlhkosti. Navíc se velmi málo špiní. A použít je lze na jakýkoliv podklad. Ovšem pozor při nákupu – za silikonové barvy bývají některými výrobci označovány barvy akrylátové s přídavkem silikonového oleje! Dlouhodobé ochranné vlastnosti nátěrů vykazují hmoty na bázi silikonových pryskyřic, které mají hodnoty paropropustnosti a kapilární vsákavosti ještě lepší, než systémy silikátové.