Jun 022014
 

Čas je neúprosný a žádný kabát mu neodolá věčně. Spolu s působením slunce, mrazu, srážek a také všech možných chemických složek, jimiž jsme mimoděk ovzduší k vlastní škodě obohatili, působí i na kabát domu destruktivně. Navíc jsou tu změny klimatu, které citlivě nevnímáme jenom my, ale i náš dům. Omítky, které jsou navíc naší určitou vizitkou, trpí nejdřív. Fasádní barva pomáhá dům ochránit.

Omítka chrání zdivo nebo zateplení a barevný a vodu odpuzující nátěr zase chrání omítku. Proto po proschnutí omítky – ne dřív – přistoupíme k finálním úpravám.

Vnější omítky

Nejprve si uděláme trochu pořádek v tom, s jakými omítkami se můžeme ve většině případů setkat. Jsou to hrubá vápenná omítka, která je jednovrstvá a má tloušťku patnáct až dvacet milimetrů. Nanášíme ji na zaschlý a znovu navlhčený postřik z vápenocementové malty a srovnáváme dřevěným hladítkem. Hladká vápenná omítka se provádí stejně jako předchozí, avšak povrch je hlazený nebo stříkaný. Štuková omítka je dvouvrstvá. Jádro bývá silné osm až dvanáct milimetrů a štuk má tři až pět milimetrů – ten upravíme plstěnými nebo molitanovými hladítky nebo ozdobně vyrýváme. Kdysi tak populární břízolit je vlastně šlechtěná škrábaná omítka: dvouvrstvá omítka s jádrem vápnocementové malty v síle jako u předchozího typu, na které přijde lícní vrstva z malty s přísadou ostrých písků, slídy a barvy. Ručně se nanášela březovými košťaty, dnes se většinou stříká. Na závěr povrch kartáčujeme, čímž vydrolíme a obnažíme slídu. Cementová omítka je jednovrstvá v síle do dvou centimetrů zpracovaná dřevěným hladítkem. Většinou na sokly – ale nejen – se používá šlechtěná dvouvrstvá cementová omítka zvaná umělý kámen. Je odolná vůči počasí i mechanickým poškozením. Jádro má z dvoucentimetrové vrstvy cementové malty a líc s přimíchanou kamennou drtí. Nakonec povrch upravujeme vymýváním, hlazením, broušením nebo pemrlováním, což je vytloukaná kamenická úprava. Umělý kámen se používá na sokly, někdy i na celé budovy.

Výhody sanačních omítek

Slouží sice i k vnitřnímu omítání, ale dnes se zaměříme na ty k dokončení fasády. Disponují zvláštním systémem pórů, který umožňuje vlhké zdivo větrat. Logicky tak při správném použití výrazně prodlouží životnost fasády a zvýší i kvalitu užívání stavby. Omítky jsou sice vysoce vodoodpudivé, ale jejich povrchovou úpravu dokončíme odpovídajícími fasádními barvami, jinak totiž asi po dvou letech povrch začne lehce pískovat. A jakmile se naruší, je k dalším problémům blízko. Barvy (alespoň jedna vrstva) by měly na omítce vydržet po dlouhou dobu v původním odstínu.

Vápenné barvy

Pokud vlastníme historický objekt, mluví nám do všeho památkáři. Nejraději při obnově nebo rekonstrukci vidí, když použijeme právě vápennou barvu. Má nejlepší prodyšnost pro vodní páry a dobře přilne k nasákavým povrchům. Staré disperzní povrchy pro ni nejsou vhodným podkladem. Protože ale má relativně malou trvanlivost, přidávají se do ní organické přísady.

Silikátové barvy

Na kvalitu podkladní omítky jsou silikátové barvy nejnáročnější. Ta by měla proto, aby dobře přilnuly, obsahovat křemen, na který se naváže základní pojivo barvy. Pokud je v podkladu místo písku mletý vápenec, pod silikátovou barvu se nehodí. Samotná barva je vysoce trvanlivá a má výborné difuzní vlastnosti. Při natírání fasády musíme dát pozor, protože silikátové barvy nevratně naleptávají sklo, a tak uděláme dobře, když okna a parapety zakryjeme.

Akrylátové barvy

Když mluvíme o disperzních barvách, máme na mysli na zpracování nenáročné akrylátové barvy. Jejich oblibu zdůvodňuje i to, že omítce poskytují dobrou ochranu proti atmosférickým vlivům a jejich prodyšnost pro vodní páry je také poměrně dobrá.

Silikonové barvy

Za nejkvalitnější asi lze považovat silikonové barvy, které jsou pro vodní páry vysoce prodyšné a přitom odolné proti pronikání vnější vlhkosti. Navíc se velmi málo špiní. A použít je lze na jakýkoliv podklad. Ovšem pozor při nákupu – za silikonové barvy bývají některými výrobci označovány barvy akrylátové s přídavkem silikonového oleje! Dlouhodobé ochranné vlastnosti nátěrů vykazují hmoty na bázi silikonových pryskyřic, které mají hodnoty paropropustnosti a kapilární vsákavosti ještě lepší, než systémy silikátové. 


Sorry, the comment form is closed at this time.